13/01/2026
Když mě v prosinci oslovila Městská Knihovna v Plané nad Lužnicí, jestli u nich nechci vystavovat, neváhala jsem. Co mě pobavilo, že pod jednou mojí fotografií je zrovna kniha, z které jsem četla na mé první výstavě, která byla v roce 2014 hned po ukončení studia na Škole kreativní fotografie. Za tu dobu jsem se ve své tvorbě o kus posunula, stala jsem se členkou Asociace jihočeských výtvarníků a navíc jsem se začala věnovat i psaní básní, které bych letos chtěla vydat. A co jsem tam tenkrát četla?
Nikdo ještě nenásledoval svého génia na scestí. I kdyby došel na těle zesláblý, přece snad nikdo nevysloví lítost nad následky své cesty, neboť ty právě znamenají život ve shodě s vyššími principy. Jestliže dny a noci můžete vítat s radostí a život vydechuje vůni jako květiny a sladkovonné byliny, cítíte-li, že život je křepčí, hvězdnatější, nesmrtelnější - pak máte vyhráno. Veškerá příroda se těší z vaší výhry a vy sám si v této chvíli můžete blahopřát. Největší přínosy a hodnoty bývají nejméně oceňovány. Snadno vyvstanou pochyby, zda vůbec existují. Brzy na ně zapomínáme. A přece jsou tou nejvyšší realitou. Snad ta nejúchvatnější a nejreálnější fakta člověk člověku ani nesděluje. Pravá žeň mého denního života je cosi tak nehmatatelného a nepopsatelného jako barevné nádechy jitra či večera. Je to hrstka zachyceného kosmického prachu, segment duhy, který jsem sevřel v dlani.
Jste srdečně zváni na výstavu z Atelieru 33 třeba si zrovna půjčíte knihu, kterou mám pořád v mém ❤