05/12/2024
BERGWERK BLUMETHAL
Na jaře roku 2019 jsme se vydali na výpravu do německého Porůří, kam jsme jeli prozkoumat několik opuštěných lokalit, včetně několika opuštěných dolů. V rámci této výpravy jsme měli možnost navštívit opuštěný důl Bergwerk Blumenthal 1. Průzkum tohoto místa se stal jedním z nejvýraznějších zážitků naší „urbexové“ cesty – nejen díky místu samotnému, ale i díky atmosféře, která tu panovala.
Bergwerk Blumenthal šachta 1 se nacházel na skutečně odlehlém místě, daleko od ruchu civilizace uprostřed malebné přírody. Už samotná cesta k dolu byla výzvou. Příjezdová cesta na kraji lesa byla opatřena závorou, která byla naštěstí otevřená. Nicméně klidu nám moc nedodal fakt, že závora byla jako nová, a bylo vidět, že se dost často používá. Nechtěli jsme riskovat možnost, že za závorou zůstaneme zavření. Obětavá členka naší výpravy nás odvezla k bráně areálu dolu, a kvapem se vrátila na místo před závoru. Návštěva lokace jí tedy minula a tím jí děkuji za to, že se pro nás takto obětovala. 😊My jsme se pustili do hledání místa, kudy by bylo možné dostat se do areálu dolu. Z poza brány jsme usoudili, že v areálu momentálně žádná ostraha není, tak jsme rovnou přelezli hlavní bránu. 😊
Před námi se rozprostřel obrovský průmyslový areál s dominantní těžní věží. Jarní proměnlivé počasí nám na začátku moc nepřálo a spustil se docela silný déšť. Dešti navzdory jsme začali hledat vstup do budov a těžní věže. To se nám moc nedařilo. Veškeré vstupy byly pečlivě zadělané, nebo osazeny petlicemi s masivními zámky a řetězy. Obešli jsme několik budov, ale situace byla všude stejná. Po chvilce jsme narazili na z části vyhořelou trafostanici. Ta měla větrací okénka rozbitá, nicméně osazená silnými dráty, které k ní byly přivařené. Štěstí nám přálo a jedno okénko mělo drát pouze nasazený, nikoliv přivařený. Vzhledem k tomu, že se okénko nacházelo zhruba ve výšce 4 m, bylo k vylezení nahoru zapotřebí trocha akrobacie. 😊 Nechtěli jsme s těžkými batohy naloženými fototechnikou riskovat náročné lezení s tím, že okénko povede do místnosti, která nikam nepovede, nebo bude zabedněná. To se na podobných místech stává často. Vymysleli jsme tedy plán, že se nejprve mladší a obratnější kolega vydá na průzkum a zjistí jaká je uvnitř situace. Já tedy zůstal venku a zalezl do křoví kousek od vstupu, abych byl ukrytý před ostrahou, kdyby náhodou občas projela areálem. Parťák byl pryč dobrou půl hodinu, to je fakt dlouho být na takové lokaci rozdělení. Během doby, kdy byl kolega pryč se stačilo umoudřit počasí a silný déšť vystřídalo hřejivé jarní sluníčko. Když se konečně parťák objevil v okénku a zamával na mě, věděl jsem, že máme zelenou a dobrodružná prozkoumávačka interiérů dolu může začít. 😊
Uvnitř jsme jako první navštívili hlavní chodbu mezi šatnami a vstupem do sálu skipové věže, kterou vždy na začátku a na konci směny procházeli horníci. Na konci chodby byla mříž ze zavařenými vstupy. V horní časti naštěstí byla malá mezera, kterou se dalo prolézt. Nic pro obry jako já, ale nějak jsem se tam nasoukal. 😊 Nyní jsme se ocitli na schodištích vedoucí k výtahům skipové věže. Vše působilo moderně a zachovale, jako by důl vůbec nebyl zavřený a horníci měli každou chvilku nastoupit na svou směnu. Výtahy jsme prozkoumali a nafotili. Poté jsme po schodišti sestoupili do přízemí, kde se nacházel velký sál. Odtud byl krásný výhled na celý vysoký výtah těžní věže. Hledali jsem vhodné pozice pro co nejlepší záběr, tu jsme nalezli uprostřed sálu. Žádné bezpečné místo, kdyby některými dveřmi vešla ostraha, tak nás mají jako na dlani a my nemáme šanci nikam utéct, nebo se schovat. 😊V momentě, kdy cvakáme poslední záběry slyšíme za dveřmi označené nouzovým unikem chrastění a cinkání řetězů. S kolegou se na sebe podíváme a vyplašeným pohledem si říkáme, teď jsme pěkně v pr… Rozhlížíme se kolem sebe, hledáme místo, kam se schovat. Vteřiny plynou, ale všude to je daleko. Sál je obrovský! Za chvilku cvaknou dveře a do sálu vstupuje osoba v černém oblečení…
Nejistě se na nás podívá, my na něj také. Nikdo neví, co od druhého čekat. 😊 Zabrbláme pozdrav, na který dostane podobnou odpověď. Všimli jsme si, že nevítaný návštěvník dřímá v ruce velké pákové kleště. V ten moment nám dochází, že to nebude nikdo z ostrahy, ale jen líný urbexer, který si nebere servítky a vstupy si dělá po svém (prostě se někam vláme násilím). Prohodíme pár slov, kdy si předáváme užitečné informace o stavu areálu. Dozvídáme se, kam má smysl jít, nebo naopak, kde nic zajímavého není. Měl s sebou rozměrnější parťačku (možná proto ty pákovky, protože ta by se nikudy neprotáhla😊) a ptal se kudy se dostat do hlavní budovy, kterou jsme přišli. Dostal odpověď, která se mu asi moc nelíbila. Řekli jsme mu, že on vstupy proleze, ale parťačka ne. Něco zabrblal od odešel dveřmi, kterými přisel. My se vrátili zpět na schodiště a úzkým průlezem zpět do hlavní chodby.
Odtud jsme prošli několika malými šatnami do sálu, kde se nacházela řetízková šatna. Ty patří při průzkumu dolů k oblíbeným lokacím. Zdejší byla obrovská, relativně moderní a dobře zachovalá. Dále jsme pokračovali do umýváren, kochali jsme se pravidelnou geometrii schodiště v hlavní administrativní budově a prošli několik technických místností. Kanceláře už byly více méně prázdné a nacházelo se zde jen nábytek. Když jsme vše pečlivě nafotili prolezli jsme stejným místem zpět ven do areálu. Venku pomalu zapadlo slunce a atmosféra vybízela udělat několik záběrů těžní věže a areálu. Práci jsme na tomto místě měli hotovou, tak jsme po pár pokusech chytit signál zavolali parťačce, ať pro nás přijede a odveze zpět do civilizace. Na závěr jsme absolvovali pár minut nejistoty, zdali nikdo nestihl zavřít závoru. Ale vše naštěstí dobře dopadlo. 😊
Důl byl otevřen v roce 1992 a jeho provoz byl, ve srovnání s mnoha jinými industriálními lokacemi, překvapivě krátký – zavřen byl již o devět let později, v roce 2001. Při mé návštěvě stály všechny hlavní struktury stále na svém místě, ačkoliv známky chátrání byly na některých místech patrné. Bohužel, jen o rok později byl celý komplex zdemolován, což dělá tuto návštěvu o to výjimečnější. Byl to zážitek, na který jen tak nezapomenu.
Prohlédněte si galerii níže a ponořte se do atmosféry tohoto jedinečného místa.
