Jan Dikovský PHOTOGRAPHY

11/06/2026

Když se práce stane hrou a výzvy jsou každodenním chlebem, vznikají věci, které lidi zaujmou.

Přesně takhle jsem se cítil, když mě Aliatrix pozvali na premiéru jejich nového představení v Hradci Králové.

Bylo to několik minut plných energie, lásky, příběhu i znovuzrození. Neskutečná podívaná pro tři stovky lidí+ v sále a obrovská fotografická výzva pro mě.

Tohle je to, co mě baví. Neustálé objevování, zdolávání nepoznaného, a zachycení krásy, která trvá jen okamžik.

Jsem moc rád, že jsem mohl být u toho. Díky, Aliatrix - visual entertainment agency!

10/06/2026

04/06/2026

René, já a Rudolf, chodíváme na golf ⛳️ dneska jsem byl taky, nehrál jsem se, ale zachycoval všechny a všechno, ostatně jako obvykle 📸 a byla to pecka, miluju být mezi lidmi 🫶

19/05/2026

Školkové focení, aneb jak to dělám já, když chci ať mají radost z výsledků jak děti i jejich rodiče 🍀📸

12/04/2026

Rodinné focení mám většinou spojené s přírodou.
Procházky, východy nebo západy slunce, jemné světlo, klid, trochu té éteriky… ✨

Tentokrát to ale bylo úplně jinak.

Ve čtvrtek jsem vedl workshop v rámci Sony Alpha dnů v Megapixel.cz v Brně – a ocitli jsme se uprostřed města.
Z jedné strany budovy, z druhé strany budovy, mezi tím malý park. Žádná „pohádková“ lokace.

A víte co? Bylo to parádní.

Fotili jsme na ostrém, tvrdém slunci – a ukázali si, že i v takových podmínkách se dá vytvořit něco, co má atmosféru.
Stačí vědět jak na to, trochu přemýšlet a nebát se.

Mám z toho kupu snímků, které mi dělají upřímnou radost. Několik z nich dávám i sem a snad udělají radost i vám. 📸

P.S. Pokud se vám tenhle styl líbí a chtěli byste něco podobného nafotit, ozvěte se ;-)

03/04/2026

Konečně nám počasí ukázalo zvyšující teplotu, vykukující sluníčko a ještě k tomu všemu celkem nedaleko kvetou sakury, aneb jak se k tomu jako slepý k houslým dostanete, když vás bolí zub. Šel jsem k zubaři, ale tentokráte jsem jel jinou stranou, než-li obvykle a když se vracím zpět k autu dívám se a vidím krásnou řadou kvetoucích sakur. Zima, fouká a je zamračeno, ale nedá mi to, zvednu telefon udělám si fotku pro sebe a dívám se na počasí, jestli náhodou nemá být brzy lepší počasí. Štěstí přeje připraveným, za dva dny má přijít sluníčko, bezva, zkusím vzít své dítka, třeba je nadchnout a pár minut si zadovádět na chodníku mezi lidmi :D .. Foukalo jako hrom, synka div, že mi to neodfouklo, lidí ze všech stran chodilo jeden za druhým, ale nás to neodradilo, dopřáli jsme si čas pro sebe a trošku se pobavili a tohle nám z toho vzniklo, malá vzpomínka na jednu obyčejně neobyčejnou chvilku pro nás 🍀

22/03/2026

Někdy v loňském roce mě napadlo, že bych si rád ve focení vyzkoušel něco nového, něco kde nejsem vázán zadáním či jasným cílem. V tu dobu mě nanapadlo, že to bude Pole dance. Ale jak už to tak bývá, později a vlastně čirou náhodou jsem potkal na jedné akci Vali. No já měl přesně ten pocit, že to by mohlo být ono.

Po jejím skvělém vystoupení jsem se o pár minut později s ní dal do diskuze a bavili jsme se o focení. O pár týdnů později jsme společně udělali první zkušební focení, o dalších pár týdnů či měsíců později přišlo na to, že by se mohlo udělat obdobné focení pro děvčata, která trénuje a tak se i stalo.

Musím říct, že mě neskutečně překvapilo, jak dokáží všechny tyto děvčata a dámy podat obrovský fyzický výkon. Jak májí svá těla a mysl pod kontrolou a dokáží nejen vytvořit elegantní a zajímavý prvek, který neumím jednak ani správně popsat, ale zároveň bych si nedovedl představit, že bych se tam dokázal udržet sám a ony ještě navíc k tomu všemu, se dokáží usmát.

Vlastně bych řekl, že na mě zbylo jen to nejmenší vyfotit je v ten správný okamžik. Byla to souhra na počátku představy, šťastné náhody, nadšení až po toto kreativní vyjádření, kde se krása a síla spojují v eleganci a za mě k tomu všemu ještě nadšení, když se nyní v klidu dívám na tyto finální fotografie 🫶

Jak by řekl kamarád: "Krásná práce!" a já z ní mám velkou vnitřní radost a jsem rád, že fotografie můžou dělat radost i Vám holky!

15/03/2026

Brzy to opět propukne🪷 Dnes jsem měl den s rodinkou, jeli jsme hodinku autem, bavili se, dívali se okolo sebe. Místy sem tam začíná kvést zlatý déšt, jinde se probouzí k životu kdejaký keř a v dáli se připravují i stromky. Jaro patří mezi jedny z mých nejoblíbenějších ročních období. To jak se to všechno zazelená, poté to nabere barvu a sluníčko to ozáří do krásných tonů, to je období, které mě vždy potěší. Když nemám u sebe foťák, můj mobil plní snímky nakvetlých stromů, dovádějících dětí venku a pocit, že všechno je tak jak má být. No a pokud byste i vy chtěli zachytit ruku v ruce, rostoucí bříško, čas s dětmi venku, anebo jiné vám i mě blízké téma, napište a rád to s vámi vymyslím 🫶

01/03/2026

S dětmi jsme si dnes udělali takovou malou procházku po venku, tohle období máme osobně moc rádi, protože je to přesně takový ten čas zlomu, kdy zima se pomalu loučí a za chvilku nám to všechno začne venku krásně pučet. My se jako každoročně vydáme k jednomu našemu potůčku na medvědí česnek, koukneme na to, jestli bobři postavili další kupy hrází, aby se voda tentokráte vylila opět jinudy, anebo posílily ty stávající. Je to období, kdy všechno se pomalu začne opět zelenat, vyraší první barevné kvítky a později i na stromech propukne každoroční krása. Vzpomněl jsem si přitom na jedno skvělé setkání se spoustou zajímavých lidí, kde nás pojilo téma, zážitky a nadšení pro focení. Tenkrát jsem pořídil i tyto snímky, které mi dělají radost a připomínají, jak někdy málo stačí k tomu, abychom mohli zachytit výjimečné okamžiky v jinak zcela běžných dnech našich životů, ale které tu pak s námi vydrží již napořád ❤️📸

26/02/2026

Před pár dny jsem projížděl Mikulovem, v ten okamžik cíl mé cesty byl ještě o pár kilometrů dál, kam jsem vyrazil nafotit jeden domeček na prodej, ale znáte taky ten okamžik, když uvidíte nějaké vám známé a milé místo jak se vám vybaví spousta různých zážitků a okamžiků. Já můžu říct, že Mikulov mám rád, čas od času tam vyrazíme s rodinkou projít si okolí, vyšlápnout si na kopeček a podívat se tak nějak trošku z výšky do okolní malebném krajiny. Ale mám ho rád i proto, že jsem tam několikrát byl kvůli focení, získal nové přátele a mnozí mi v životě zůstali doteď. Když jsem tentokrát opouštěl Mikulov vybavilo se právě jedno konkrétní focení, které bylo milé, zábavné, plné takového té krásné a vnitřní energie, kterou mám u focení tak moc rád. Dohledal jsem několik snímků z toho odpoledne tenkrát, které mi utkvělo v paměti a nyní se z čista jasna opět vynořilo. Je krásné, jak ty okamžiky, které někde a s někým prožijete vám zůstanou v paměti a nyní když se dívám na ty snímky (jo a schválně jsem dneska vybral jenom černobílé), jsem tam zpět, cítím to slunce, slyším ten smích a vidím tu radost. Fotky jsou krásné, umí s námi zůstávat a připomínat často i to na co jsme již dávno jinak zapomněli a vybavit si prožitky, okamžiky a všechny ty malé radosti. Možná, že i právě proto zrovna dneska ty černobílé snímky 🍀 Všem vám přeji pohodový zbytek dne.