Lenna stories - fotí a cestuje

Lenna stories - fotí a cestuje 📸Fotky s příběhem.📍Tipy na výlety. 🪙 Cenově dostupné cestování. Sledujte mé cesty.👀

Ráda se s vámi podělím o tipy na výlet, ale i střípky z mého života, které snad někoho inspirují nebo mu jen udělají lepší den.🙂 A kam se podíváme příště?

Z odpadu vyrobili Lamborghini a nejen to! Zážitkové Steel Art Museum v Praze 👨‍🏭Při jednom z našich dalších výletů do Pr...
22/07/2026

Z odpadu vyrobili Lamborghini a nejen to! Zážitkové Steel Art Museum v Praze 👨‍🏭

Při jednom z našich dalších výletů do Prahy nám zrovna pršelo. Nechtěli jsme si ale nechat zkazit náladu chozením v mokru a tak jsme se rozhodli navštívit Steel Art Museum (známé také jako Galerie ocelových figurín) přímo v historickém centru Prahy v Celetné ulici. 🌧️

A musím říct, že to bylo naprosto super! Tohle místo má hned dvě patra a je neuvěřitelné sledovat, co všechno se dá z obyčejného starého železa vytvořit.
Vstupenka stojí při zakoupení na pokladně 349 Kč pro dospělého. Ale když si ji koupíte on-line, stejně jako my, zaplatíte 279 Kč za dospělou osobu. Občas slevu na vstupné můžete najít taky na Slevomatu.

Příběh z vrakoviště: Jak vznikla světová Galerie ocelových figurín

Prvotní nápad se zrodil v Polsku, kousek od Varšavy na vrakovišti v Pruszkówě. Zakladatel projektu, kterému se říká „Jose“ Mariusz Olejnik prostě koukal na ty obří hromady starého šrotu a řekl si, že s tím musí něco udělat. Tehdejší krize na trhu se šrotem ho inspirovala k tomu, aby odpadu vdechnul úplně nový, umělecký život. 🗿

Všechny ty figuríny jsou stoprocentně z recyklovaného kovového odpadu. A na sochách se podíleli přední umělci z celého světa. Někdo si s tím musel dát nepředstavitelnou hromadu práce. Jen si to představte, na stěně tam mají napsáno, že na jednom takovém ocelovém autě pracují 4 lidé neuvěřitelných 7 000 hodin ručního svařování! Dokonce i stolky a židličky na posezení tam byly stylově z kovu.

Netradiční muzeum v Praze, kde je dotýkání povoleno

A jaká je největší výhoda celého muzea? Na všechno se tu může sahat. My s kamarádkou a s manželem jsme si to neskutečně užili. Dokonce si můžete sednout přímo za volant obřích ocelových aut. My jsme si sedli například do Lamborghini i na velkou motorku. 🙂

Součástí muzea je i prodej suvenýrů. Dají se tam koupit menší kovové modely autíček, motorek nebo postaviček, které si lidé mohou odnést domů jako památku. Já si koupila takové ty připínací placky na batoh.

Zábava pro děti: Oceloví Mimoňové a Transformers v životní velikosti

Celé muzeum je doslova natřískané filmovými hrdiny. Uvnitř narazíte na Transformers v životní velikosti (Optimus Prime a Bumblebee), Avengers, roztomilého E.T. mimozemšťana, celou rodinku Simpsonových nebo Terminátora. A mnoho dalších…

Obrovské nadšení tu zažívaly hlavně děti, pro které je tu vyhrazený i speciální dětský koutek. Ti malí špunti si to tam neskutečně užívali a úplně zářili, když mohli prozkoumávat ocelové Mimoně. 💛

Muzeum ocelových figurín bylo rozhodně zajímavé a nás úplně nadchlo. 🙂

Takže pokud se chystáte do Prahy a máte rádi zajímavá muzea, tak tohle stojí určitě za návštěvu. 👍🙂

19/07/2026

Hrad postavený z ČISTÉ LÁSKY. ❤️

Tohle pohádkové místo se jmenuje Bory-vár a najdete ho v maďarském městě Székesfehérvár. Fascinující na něm je, že ho architekt a sochař Jenő Bory stavěl vlastnoručně celých 40 let – jako celoživotní vyznání lásky pro svou manželku Ilonu. 🥰✨

Více se dočtete na mém blogu. 🙂

Hrad postavený z čisté lásky: Jedinečný Bory-vár 🏰♥️Náš poslední výlet ze Székesfehérváru směřoval na místo, které mě ve...
19/07/2026

Hrad postavený z čisté lásky: Jedinečný Bory-vár 🏰♥️

Náš poslední výlet ze Székesfehérváru směřoval na místo, které mě velmi okouzlilo. Už v pořadu ČT „S karavanem po Maďarsku” mě hrad Bory (Bory-vár) neskutečně zaujal. A tak jsme si řekli, že ho prostě musíme vidět na vlastní oči. A víte co? Realita předčila veškerá očekávání. 🙂

Pokud nemáte rádi dlouhé výšlapy do strmých kopců, mám pro vás skvělou zprávu – k tomuto hradu se dá pohodlně dojet autem a žádný náročný výstup vás nečeká. Nachází se jen kousíček od centra Székesfehérváru (zhruba 5 kilometrů), takže jste tam za pár minut. My jsme zaparkovali kousek opodál úplně zdarma, ale jak vždycky říkám, raději si možnosti parkování před cestou ověřte na jejich oficiálním webu. Pravidla pro parkování se mohou měnit. 🅿️

Žádný plán, jen 40 let čisté lásky a svépomoci

Když jsme k hradu dorazili, zaplatili jsme na pokladně vstupné (4000 HUF, což je v přepočtu necelých 270 Kč) a vstoupili jsme do úplně jiného světa. Jelikož jsme zde byli v týdnu, tak ze začátku jsme měli celý hrad skoro sami pro sebe. Až později dorazil autobus s dalšími turisty.

Příběh tohoto místa je jako z červené knihovny. Maďarský architekt a sochař Jenő Bory (1879–1959) ho stavěl z čisté lásky pro svou manželku Ilonu. Stavěl ho ale sám, jen s pomocí svých přátel, ve svém volném čase, a to neuvěřitelných 40 let! Fascinující je, že hrad neměl žádný pevný plán. Vše se rodilo postupně, myšlenky přicházely za pochodu a hrad se prostě neustále dostavoval a rozšiřoval. Boryho hrad je nejznámější dominantou Székesfehérváru a je dokonce i zapsán v Guinnessově knize rekordů jako největší stavba postavená jedním člověkem.

Pan Bory byl navíc neskutečný vizionář. Jako jeden z prvních začal k budování i k tvorbě soch využívat beton. Ano, čtete správně – ty stovky nádherných soch, sloupů a fontán, které vypadají jako z antického kamene, jsou umělecká díla z betonu. 🗿

Rodinné tajemství skryté ve věžích

Hrad je také soukromým muzeem, takže tam najdete velkou spoustu krásných uměleckých děl. Při procházce si také určitě všimnete dvou hlavních věží. Ty nejvyšší symbolizují pana Boryho a jeho milovanou manželku Ilonu. K nim neodmyslitelně patří tři menší kupole, které představují jejich tři děti – dcery, dvojčata Ilonu a Kláru a syna Györgyho.
Tento rodinný duch na místě žije dodnes. Hrad totiž v současnosti nevlastní stát, ale má spoustu majitelů z řad přímých potomků zakladatelů, kteří o hrad s láskou pečují. Takže každá část nebo kousek hradu patří někomu jinému.

Detaily, které vám vyrazí dech a dveře dokořán

Co mě ale překvapilo, bylo to, že jsme mohli vejít opravdu úplně všude. Můžete vystoupat na vrcholky věží, procházet se po ochozech a také prozkoumávat i vnitřní prostory. Všude, kam se podíváte, visí spousta obrazů (manželka Ilona byla skvělá malířka) a soch je tu snad nepočítaně. 🖼️

Dokonce i na fasádách budov najdete neskutečné množství drobných detailů a uměleckých dílek, které by člověk při rychlé prohlídce snadno přehlédl. My jsme tu strávili opravdu hodně času, než jsme si všechno v klidu prošli. Na místě je k dispozici samozřejmě i zázemí včetně záchodů a najdete tu i malou kavárnu. Byli jsme ale z celé té nádhery tak ohromení a zabraní do prohlídky, že jsme na kafe úplně zapomněli.

Tohle místo rozhodně stojí za návštěvu. Ten silný příběh o lásce a odhodlání jednoho muže na vás dýchne z každého koutu. ♥️

Pokud budete mít cestu kolem, Bory-vár prostě musíte vidět! 🥰🏰

15/07/2026

Znáte tohle „Město králů”? 👑🙂🇭🇺

Čtěte více na mém blogu lennastories.com 🙂

Jak nás deštivý Székesfehérvár okouzlil a proč jsme hladili nos tety Katy 🌧️🙂Když naše dobrodružství v Chorvatsku skonči...
15/07/2026

Jak nás deštivý Székesfehérvár okouzlil a proč jsme hladili nos tety Katy 🌧️🙂

Když naše dobrodružství v Chorvatsku skončilo, nechtěli jsme jet domů celou tu dlouhou trasu v kuse. Rozhodli jsme se proto, že přespíme jednu noc v Maďarsku. Objednali jsme si zase super levné a útulné ubytování (byt 2+1) v historickém městě s krkolomným názvem Székesfehérvár. 🇭🇺

A proč zrovna tady? S manželem jsme totiž v televizi viděli pořad ČT „V karavanu po Maďarsku“ a právě ve třetím díle o tomhle městě mluvili tak hezky, že nás okamžitě zaujalo. 🙂

Cesta v kapkách deště a prázdné dálnice

Když jsme brzy ráno vyjížděli, obloha byla zatažená a nevěstila nic dobrého. Z Rijeky je to do Székesfehérváru zhruba 450 kilometrů a samozřejmě nám celou cestu vytrvale pršelo. Naštěstí dálnice zela prázdnotou, skoro nikdo nejel, takže cesta dlouhá pět hodin ubíhala celkem klidně. 🚗🌧️

Když jsme konečně dorazili do Székesfehérváru a ubytovali se, nechtěli jsme ztrácet čas. Popadli jsme deštníky a vyrazili hned prozkoumat město. I když pořád pršelo vůbec nám to nezkazilo náladu. Možná jen ty fotky nejsou tak zářivé a slunečné, ale pro mě mají i tak své osobité kouzlo. 🙂

Město plné králů, historie a skrytých překvapení

Székesfehérvár je jedno z nejstarších maďarských měst a má neuvěřitelně bohatou historii. Víte, že v místní bazilice bylo v průběhu středověku korunováno neuvěřitelných 38 maďarských králů a 15 z nich je zde dokonce pohřbeno? Proto se mu také přezdívá „Město králů“.👑

My jsme jako vždy zamířili nejdříve do infocentra, abychom načerpali inspiraci a koupili si nějaký suvenýr. Nejčastěji kupujeme magnetku na lednici nebo pohled. Město Székesfehérvár je doslova protkané drobnými zajímavostmi a uměleckými díly, kterých by si nepozorný člověk možná ani nevšiml.

Například v jedné z uliček, hned nad našimi hlavami, balancoval bronzový šašek na laně. Chvíli jsme také čekali u malého, ale nádherně zdobeného orloje (Órajáték), až se spustí jeho mechanické figurky maďarských králů a legend. A bylo to kouzelné! 🙂

Kamenná koule a kvetoucí čas

Uprostřed jednoho z náměstí nás zaujala obří červená kamenná koule obklopená lvy – Országalma neboli Zemské jablko. Je to symbol královské moci. Má na sobě nápisy připomínající historická práva města.

Kousek dál nás v parku zaujaly květinové hodiny (Virágóra). Představte si obrovské, plně funkční hodiny, jejichž ciferník je celý vytvořený ze stovek nádherných barevných květin. Každé jaro je zahradníci osázejí stovkami nových rostlin podle speciálního plánu. I v dešti to byla neskutečná nádhera a důkaz, jak moc si tu potrpí na detaily.🌸⏰

Nos pro štěstí a legendární teta Katy

Při našich toulkách deštivým centrem jsme samozřejmě nemohli minout jednu z nejznámějších soch ve městě – tetu Katy (Kati néni). Je to bronzová socha staré trhovkyně, která tlačí svůj vozík s hliněnými hrnci. Teta Katy je symbolem zdejších tradičních trhů a místní lidé věří, že když jí pohladíte bronzový nos, přinese vám to obrovské štěstí. Takže jsme samozřejmě nezaváhali a její nosík pořádně pohladili. Snad nám to štěstí z cest vydrží co nejdéle. 🙂🍀

Po dlouhé procházce plné historie a focení jsme si dali skvělý oběd v takové jakoby jídelně s názvem Provence önkiszolgáló étterem. Na Googlu má tato restaurace skvělé hodnocení 4,6 a opravdu tam jídlo bylo moc dobré a za rozumnou cenu. 🍲

Székesfehérvár nás i přes nepřízeň počasí neskutečně mile překvapil nejen majestátními budovami a krásnými detaily, ale i malebnými uličkami. Pokud pojedete kolem, rozhodně se tady zastavte.

Další den už nás čekala cesta domů, ale i během ní jsme se ještě stihli podívat na jedno neuvěřitelné místo. A kam to bylo? To vám prozradím zase v dalším článku, ale nápovědu najdete právě v tom třetím dílu pořadu „S karavanem po Maďarsku“. 🙂

12/07/2026

Naše zářijová cesta pokračovala na ostrov Krk a do vyhlášené Bašky – a byla to naprostá nádhera! 😍🌊🏔️

Ostrov Krk a krásná BaškaDalší den našeho pobytu v Rijece jsme se rozhodli, že je čas na pořádný výlet. Vybrali jsme si ...
12/07/2026

Ostrov Krk a krásná Baška

Další den našeho pobytu v Rijece jsme se rozhodli, že je čas na pořádný výlet. Vybrali jsme si ostrov Krk, který je s pevninou spojený obrovským mostem. Jeli jsme autem až úplně dolů, kam až to šlo – do městečka Baška. Z Rijeky je to zhruba hodinu autem a navigace nás vedla neuvěřitelnými, strašně dlouhými tunely zařezanými do skal. A ty výhledy po cestě, ty byly prostě úžasné! 🚗🏞️

Když jsme dorazili do Bašky, navigace nás navedla na určené parkoviště. Trochu nás překvapilo, že vypadalo jako takový menší fotbalový stadion. Zrovna tam pracoval nějaký pán, tak jsme se ho pro jistotu šli zeptat, jestli tam opravdu můžeme nechat auto. A představte si to naše překvapení – pán na nás promluvil slovensky! Hned nás uklidnil, že je zrovna dnes po sezoně, parkovné se neplatí a můžeme tam stát klidně celý den. Včera se prý ale ještě platilo. Tomu říkám štěstí hned na začátku. 🙂

Popošli jsme kousek dál a před námi se otevřela slavná pláž Vela. Baška je proslulá svou skoro dva kilometry dlouhou oblázkovou pláží a ten pohled byl neskutečný – před námi tyrkysové moře a za ním se zvedající, majestátní a úplně holé skály. 🌊⛰️

I když byl konec září, manžel měl jasný plán. Vzal si s sebou plavky a řekl, že když už jel k moři, tak se prostě vykoupe. Zkoušela jsem vodu a pro mě byla ledová, odhadem mohla mít tak ke dvaceti stupňům, víc ne. Ale on tam opravdu vlezl! Kousek dál se sice opalovalo pár lidí, ale koupal se jako jediný. Takže měl celé moře jen pro sebe. 🙂

Hned vedle nás byla taková ta klasická plážová převlékárna, tak se šel po té ledové koupeli převléknout. Plážová sprcha sice kvůli končící sezoně už nefungovala, ale v batohu jsme měli lahve s čistou vodou, tak se aspoň narychlo opláchl. No jo, jenže on v té převlékárně chudák zapomněl plavky! Takže tam na Krku možná doteď ještě jsou. 🤭

Pak jsme se vydali na procházku po zdejší dlouhé kolonádě. Všude byla spousta stánků, místní prodejci nabízeli suvenýry a tak jsme si taky nějaké nakoupili. Pak jsme neodolali místní zmrzlině, která vypadala fakt dobře. Sedli jsme si na chvíli do jedné z kaváren a jen tak pozorovali ten klid a vychutnávali si dobrou zmrzlinu. 🍦

Poté jsme pokračovali pomalým krokem dál dozadu až na molo k lodím. Ten výhled na přístav, skály a klidnou hladinu byl nádherný, takže jsem pořád jen fotila. Co nás zaujalo, byla němčina, kterou jsme slyšeli na každém kroku. Většinou tu chodili starší němečtí turisté a všude parkovala auta s německou značkou. Němci to tady asi mají moc rádi a vůbec se jim nedivím. Po několika hodinách jsme pomalu vyrazili směr Rijeka.

Cestou zpátky jsme se chtěli ještě podívat do samotného historického města Krk, které je jedním z nejstarších měst na Jadranu a proslavili ho mocní šlechtici z rodu Frankopanů. Zaparkovali jsme podle mapy kousek dál od centra, ale zato úplně zdarma. A šli jsme se projít k přístavu a do historických uliček plných kamenných domů.

Bylo sice trochu pod mrakem a v přístavu nás ohromila velká spousta lodí, ale musím se přiznat, že Baška se mi líbila o něco více. Měla v sobě takový divočejší a romantičtější nádech. V Krku jsme si dali pozdní oběd s přímým výhledem na moře ze zahrádky restaurace a pak už nás čekala cesta zpět do Rijeky.

A tady musím zmínit jednu věc z chorvatských silnic. Byli jsme snad jediní na celém ostrově i v Rijece, kdo dodržoval povolenou rychlost. Místní Chorvati jezdili neuvěřitelně rychle, rychlostní limity pro ně byly spíš jen doporučením a úplně stejně divoce jezdili i policisté. A to troubení! Hlavně v samotné Rijece na sebe řidiči troubí pořád, každou chvíli se městem ozve nějaký klakson. Přes den je tam kvůli tomu pořádný ruch a chaos, ale má to svou zvláštní atmosféru.

Co se nám ale moc líbilo, byly ty dálniční tunely. Když jedete stovky metrů vnitřkem skály, je to zážitek.

Další den nás čekala cesta domů... Tedy, ne tak úplně domů. Čekala nás totiž cesta přes Maďarsko.

A kam všude jsme se po cestě zpátky ještě podívali, protože náš výlet ani zdaleka nekončil? To se dozvíte zase v příštím článku. 🙂

09/07/2026

Krásné místo, kde se historie skoro dotýká nebe... 🏰✨

Když jsme v Rijece přemýšleli, kam vyrazit na výlet, hrad Trsat byl jasná volba. A byla to opravdu nádhera. 🙂

Věděli jste, že dřív tohle magické místo sloužilo jako strategické římské sídlo? Dnes z něj máte ty nejkrásnější výhledy, které vám doslova vyrazí dech. Celé město, přístav a nekonečné moře máte jako na dlani. 🙂

Více se dočtete na mém blogu lennastories.com 🙂

Výlet na hrad Trsat a náš druhý den v ChorvatskuDruhý den našeho výletu jsme se rozhodli prozkoumat slavný hrad Trsat, k...
08/07/2026

Výlet na hrad Trsat a náš druhý den v Chorvatsku

Druhý den našeho výletu jsme se rozhodli prozkoumat slavný hrad Trsat, který se tyčí vysoko nad městem. 🏰

Když se řekne Rijeka, většina lidí si představí přístav, lodě a rušné ulice... Ale stačí kousek popojet a ocitnete se na místě, kde máte celé město i s mořem jako na dlani.

Z centra města je to sice vzdušnou čarou k hradu kousek, ale pěšky do toho šíleného kopce by se nám v tom teple šlapat nechtělo. A tak jsme si objednali Bolt, který nás vyvezl nahoru pohodlně a za pár korun. 🚖

Hrad leží na strmém kopci, takže i když vás auto doveze blízko, od silnice musíte ještě kousek popojít pěšky a vystoupat nahoru po svých. Ale věřte mi, zvládne to každý a ta trocha námahy za to stoprocentně stojí.

Obrovským bonusem je, že vstup do celého areálu hradu je velmi levný. Vstupenka stojí 3 € což je asi 73 Kč. Ale je lepší si informace o vstupném ověřit před návštěvou hradu na webu, protože v říjnu je vstupné asi ještě levnější.

Samotný hrad má neskutečně bohatou historii. Kdysi to byla strategická římská pevnost a později patřil slavnému rodu Frankopanů. V 19. století ho ale zrekonstruoval hrabě Laval Nugent, který z něj udělal rodinné sídlo a nechal tam postavit i takový menší řecký chrám s nápisem MIR JUNAKA (Mír hrdinů). Přímo před ním stojí fascinující sochy draků.

V areálu hradu je dokonce i stylová kavárna, takže si tu můžete dát drink a jen tak nasávat tu historickou atmosféru. 🍹

My jsme tady strávili spoustu času procházením, objevováním skrytých uliček a samozřejmě focením, protože fotogenické je to tam opravdu všude.

A ten výhled? To byla naprostá nádhera. Výhled na celou Rijeku, nekonečně modré moře a přístav pod námi nám doslova vyrazil dech. 🌅

Vystoupali jsme dokonce až na tu úplně nejvyšší část hradní věže. Musím se přiznat, že nahoře už to na mě byla docela dost výška, ale ten panoramatický výhled za ten strach stál. Když jsme se otočili na druhou stranu, viděli jsme zase úplně jiný svět – hluboké zelené údolí, obří dálniční mosty a tunely zařezané do skal. Ten kontrast historie a moderní techniky byl úchvatný.

Z hradu jsme jeli zase Boltem zpátky dolů do centra na pozdní oběd. Jelikož ten den začalo odpoledne docela pršet, plány jsme museli trochu poupravit.
K večeru jsme vyrazili na procházku městem a i večerní město mělo své kouzlo. Rijeka je s večerním osvětlením taky zajímavá a nádherná. 🌆

A mimochodem, je tu jedna věc, kterou jsem vám o Rijece ještě neřekla. Jsou tu racci. A ne jako že občas nějakého zahlédnete. Oni jsou prostě VŠUDE. Sedí na autech, na lampách pouličního osvětlení, na lavičkách v parku, procházejí se po zemi, okupují střechy budov a odpočívají na loďkách v přístavu.

Jsou jako takoví neoficiální vládci města. Za chvíli si na ně zvyknete, ale ze začátku nás to docela fascinovalo a bavilo sledovat. 🙂

Návštěvu hradu Trsat vám všemi deseti doporučuju. Pokud budete někdy v Rijece, tohle místo nesmíte vynechat.

A kam jsme se vydali další den? To bylo zase úplně něco jiného, ale o tom vám napíšu až v dalším článku. 🙂

02/07/2026

Poprvé u moře. 🌊🥹
I v září může být krásná dovolená. 🙂
Více se dočtete v článku na mém blogu lennastories.com 🙂

Adresa

Prague
10100

Internetová stránka

, , , https://

Upozornění

Buďte informováni jako první, zašleme vám e-mail, když Lenna stories - fotí a cestuje zveřejní novinky a akce. Vaše emailová adresa nebude použita pro žádný jiný účel a kdykoliv se můžete odhlásit.

Odkazy

Sdílet

Kategorie