Lucie Surá foto

12/04/2026

22/03/2026

To, že děti rostou, víme všichni.
Díky, že nám to občas někdo připomene.

Mezi prací, uklízením a tím, co bude k večeři,
utíká čas úplně nenápadně.
Bez velkých momentů. Bez upozornění.

To, jak si hrají na zemi.
Jak tě pořád chtějí mít u sebe.
Jak jsi součást úplně všeho.

A pak ti jednou dojde,
že už je to jinak.

A tyhle drobnosti už si z hlavy přesně nevybavíš.

Jarní focení běží už 28.
Zbývá posledních pár termínů.

www.luciesura.cz

18/03/2026

Někdy je potřeba zpomalit.

Ne proto, že by člověk nestíhal…
ale právě proto, že všechno běží až moc rychle.

Ten obraz jsem si mohla nechat vytisknout během pár minut.
Ale místo toho jsem si sedla a šest hodin ho malovala.

Nejen kvůli výsledku.
Ale kvůli tomu procesu.

V době, kdy většina z nás tráví na telefonu klidně 3–5 hodin denně
a pozornost máme na pár vteřin,
jsem těch 6 hodin strávila úplně jinak.

Bez notifikací.
Bez tlaku.
Bez neustálého „rychleji“.

A bylo to… osvobozující.

Jen si sednout, tvořit
a na chvíli vypnout všechno ostatní.

Možná právě v těch chvílích vznikají věci,
které mají skutečnou hodnotu.