14/08/2026
Připomínám tento festivalový program. Protože se blíží pondělí a v pondělí se setkáme na Akt Festiwal Fotografii Frankenstein. Pokud mi to organizátor dovolí, na úvod řeknu pár slov, a pak už budu jen předčítat trochu té poezie, kterou jsem si dovolil napsat. Verše jsou od puberty můj filtr frustrací a zamilovaností... nikdy jsem v jejich kvalitu nevěřil, ale věřím v to, že jsou výpovědí o citech a o pocitech a to mi vždycky stačilo. Dál jsem se v této tvorbě neposunul možná i trochu k nelibosti mých literárně schopnějších kamarádů. Literát ze mě nikdy nebude, aspoň si to o sobě myslím. Ale tak jako psal Fráňa Drtikol dopisy Elišce a stal se mi v mnohém velkým vzorem, tak nějak já píšu básničky proto, abych si ulevil na duši a zároveň tím cosi o sobě vzkazoval těm ženám, které jsem za těch 30 let měl a nebo mám rád. Autentická (doufejme) výpověď člověka plná trapných zamindrákovaných myšlenek, nepochopení v lásce, vyznání, platonických stýskání a absurdních motivů třeba i z cest vlakem za tou, kterou mám rád nyní. Někde jsem četl, že údělem básníka je být neustále nešťastně zamilován. Kdo ví, co mě tedy ještě čeká. :) A kolik těch veršíků budete ještě muset vydržet číst vy nejbližší, kterým je dávám číst. Abych pravdu řekl, sám jsem svoje verše nikdy nepředčítal. Jednou jedinkrát se mezi třemi kamarády stalo, že jsem asi jednu nebo dvě z mobilu přečetl, ale to je všechno. A kdo se byl podívat na moji výstavu v Halenkovicích, tak ví, že tam prezentované verše předčítala místo mě krásná dáma. Moje poprvé tak bude v Polsku, bez zkušeností, bez tréninku, s veškerou obavou, jak to dopadne.
Proč fotky a proč poezie? Poezie byla mou společností v době, kdy jsem o fotce nic nevěděl a žil tak, že jsem se o žádné umění nezajímal. Neměl žádné základy, žádné předpoklady, ani se nijak neprojevoval ve škole a zázemí doma bylo absolutně jiného zaměření. Později s fotkou se stalo to, že jsem svůj vnitřní svět začal zkoušet propisovat do obrazové podoby. O to méně poezie vzniká, protože ji píšu ve chvílích, kdy se fotce nevěnuji, jsou to pro mě dva paralelní světy, dva oddělené způsoby vyjádření. Proto taky neilustruju fotky básněmi a naopak. A právě proto všechno mají obě formy jednu společnou linii - zpověď.
Dariusz Sebastiański hovořil něco o tom, že se snad pokusí pro polské obecenstvo zařídit i nějaký překlad. Zatím o organizaci večera vím jen málo, ale budu se na vás v knihovně těšit.
I MIĘDZYNARODOWY AKT FESTIWAL FOTOGRAFII FRANKETSTEIN .
Już w sobotę (8.08.2026) w Ząbkowicach Śląskich o godzinie 14.00 w sali kinowej ( teatralnej ) , Rynek 24 INAUGURACYJNE OTWARCIE . Serdecznie zapraszamy do udziału w tym ważnym fotograficznym wydarzeniu