01/06/2026
Dneska jsem si poprvé vyzvedla fotky z analogu. A naprosto je miluju! Tyjo... Ten pocit, když čekáte několik dní až týdnů, skoro na ně zapomenete, a pak vám najednou cinkne zpráva, že je hotovo.
Moct si je poprvé prohlédnout, držet je fyzicky v rukou u zapadajícího sluníčka a v tu chvíli nechat všechny stíny fakt padnout za hlavu... To bylo přesně to, co jsem teď během příprav na státnice a celkového přehlcení potřebovala.
A tak si říkám, o čem ten život vlastně je? Jasně, do fotek si promítáme hlavně to hezké a těžkých chvil je spousta. Ale už mě to štve. Ten neustálý tlak kolem…
Takže díky. Díky za to, že si tu můžu s čistou radostí prohlížet fotky a přemítat o životě. A hlavně díky za to, že si můžu sama vybrat, kam namířím svou energii a jakýma očima se na ten náš krásný, pestrý život budu dívat. ✨
