https://www.facebook.com/104371501063445/

Mutěnský kroj, Mutenice (2026)

28/02/2021

RUKÁVCE

Dnes si tu rozebereme dívčí molové rukávce. Rukávce jsou nedílnou součástí kroje nejen u nás. Tak jako všechno i rukávce prošly určitým vývojem, co se týče materiálu, tak i vzhledu. Původně se rukávce u nás šili z konopného plátna, z kterého se šila většina krojových součástí, jak u dámských, tak i pánských. Postupem času začalo konopné plátno vytlačovat plátno bavlněné. To bylo poddajnější a jemnější. Až později se začaly šít molové rukávce.

Jelikož byl dřív kroj součástí běžného každodenního nošení, nedbalo se tak na vznešenost a foremnost kroje. Rukávce a dokonce i sukně se škrobily méně, ale přece - škrob totiž působí jako ochraný obal materiálu a pomáhá k jeho udržitelnosti a také chrání před nečistotami. I na starších fotografiích si můžeme všimnout, že rukávce jsou zplihlé a nejsou tak baňaté jako dnes. Nemělo cenu je tolik škrobit, když se do nich dívka oblékala na každou důležitější událost či v neděli do kostela.

Čím více se vytrácela všednost kroje, tím více se kroj začal škrobit. V dnešní době rukávce stačí naškrobit párkrát do roka. Co se také změnilo na rukávcích jsou tacle. Tacle (jinde i kadle či kadrle) jsou jakási krajková násada na rukávce. Tacle jsou krásně bíle vyšívané a na okraji zdobené krajkou. Dodají rukávcům větší objem a udělají větší parádu. Dříve rukávce nezakončovala pouze krajka, ale právě tacle, které byly jakoby přišité už k rukávcům a tvořily tak celek (nebyly zvlášť). Důvodem častějšího praní rukávců se výšivka, která byla součástí rukávců, snadno poškodila a potrhala. Toto byl jeden z důvodů, proč se začaly tacle oblékat zvlášť. Také jejich údržba a škrobení je snažší, když jsou zvlášť.

20/01/2021

KROJOVÉ SOUČÁSTI - SUKNĚ

Chtěla bych se tu postupně zaobírat jednotlivými krojovými součástmi a řešit problematiku materiálů. Dnes tu rozeberu konkrétně SUKNĚ. Jak už mnozí ví, různé druhy
sukní se nosily při různých příležitostech či ročním období. Jak už jsem zmínila, roční období mělo vliv při výběru sukní a to hlavně z hlediska materiálů. Nosily se
sukně z různých teplých materiálu jako např. sukno, vlna, plyš. Jelikož kroj už ztratil svoji všednost a nosí se jen při svátcích či jiných významných událostech,
vytratila se tak i potřeba nošení těchto teplých variant sukní. Jěště je potřeba zmínit, že na zimu a chladnější období se nosily převážně sukně tmavých barev.

Pojďme si ale rozebrat sukně, které se nosí i dnes, a jaký materiál vybírat. Do dnešní doby se dochovaly tzv. "mušelínky". Krásné, bílé a lehunké sukně, které jsou
zdobeny drobnou výšivkou. "Mušelínky" proto, protože se šily z látky zvané mušelín. Bohužel těchto sukní se dochovalo málo a ve většině případů už se rozpadají a
nedají se nosit. Mušelín je v dnešní době těžko k sehnání, když už se někde objeví, je velmi drahý. Proto dnešní děvčata tuto látku nejčastěji nahrazují jemnou, lehce
průhlednou látkou - madeirou. Ani tato látka není nejlevnější, ale je levnější než mušelín a také je mnohem dostupnější. V dnešní době je k dostání mnoho vzorů a podob madeiry.

Další alternativa může být skelný mol, jinde zvaný také jako patis, vaper nebo sklo. Z tohoto materiálu se šijí i dívčí rukávce.
Tyto bílé sukně bývají nejčastěji zdobeny drobnou bílou výšivkou, ale můžeme se setkat i s barevně vyšívanými květy. Když jsem se ptala tetiček na vyšívání sukní, bylo
mi odpovězeno, že "co sa kemu lúbilo, to si tam vyšil" a nebo doknonce namaloval.

Dodnes se také dochovala růžová obdoba sukně. Tato sukně stejně jako ta bílá se dřív šila z mušelínu. Opět i u této varianty je problém s materiálem. Jak už bylo
řečeno, mušelín je velmi drahý a těžko dostupný. U růžového mušelínu to platí dvakrát tolik, protože najít dnes vhodný růžový vzor na mušelínu je už skoro nemožné. I
těchto sukní se dochovalo velmi málo v použitelném stavu, ale i tak nám mohou sloužit jako inspirace pro hledání vhodného materiálu. Jediným aktuálním řešení je najít
vhodný růžový vzor na tenkém plátně. Plátno je levné a dostupné, v dnešní době je nespočet různých vzorů a barev.

Sukně k mutěnskému kroji jsou skoro totožné s těmi z Podluží. Rozdíl je v počtu sámků, které jsou našity po obvodu sukně. Na podlužácké sukni se dnes šije 12 sámků
(dříve až 15), kdežto na mutěnské sukni je jich o mnoho méně. Na starých dochovaných sukních můžeme napočítat klidně jen 3 sámky, ale může jich být třeba 5 nebo 8.

Mutěnská sukně se liší i ve způsobu nošení. U podlužáckého kroje se sukně pouze přehodí přes naškrobené kasanice, kdežto mutěnská sukně se naškrobená skládá do
jednotlivých záhybů kasanic. Toto se vlivem Podluží u nás začalo kolem 50. let 20.století vytrácet a sukně se začaly nosit jen pšehozené jako na Podluží, ikdyž zbytek
kroje zůstal stejný. Dnes se opět vracíme k této naskládané podobě, která je hezky parádivá a okatá.

03/01/2021

MUŽSKÝ KROJ

Nesmíme zapomínat ani na muže, kteří stejně jako ženy chodili jak ve všedním, tak i ve slavnostním kroji.
Budeme se zde bavit o mladých svobodných mužích, kterým se kdysi říkávalo "pacholci".
Opět tu budou pro srovnání dvě fotky- první z let začátku 1.světové války a druhá z roku 2019

Na starší fotce vidíme na první pohled svobodného muže v dosti podobném kroji jako na fotce druhé. Kyby byla první fotka barevná, hned by se nám jedna věc vryla do
očí, a tou by byly kalhoty - tehdy modřice. Ano, dřív se nám známé a křiklavé červenice v Mutěnicích nenosily, nosily se tu tmavě modré soukenné kalhoty. Byly podobně
zdobeny jako dnes známé červenice, a to modrým šňůrováním. Tato tmavě modrá podoba kalhot bohužel zanikla někdy po 1. světové válce. Důvodem byl zřejmě nedostatek
potřebného materiálu. Ač si někteří lidé myslí, že červenice k nám byly "naplavené" z Dolních Bojanovic, budou překvapení, když zmíním, že právě v Mutěnicích se začaly
tyto červené soukenné nohavice nosit dřív než právě v Dolních Bojanovicích.

Košile byla také dost podobná jako v dnešní době. zapínání se prakticky nezměnilo - 4 dlouhé šňůrky, které se zavazovaly pod krkem a na pravém rameni. Vyšívání nebylo
tak bohaté jako dnes, červené vyšívání na přednici jak ho známe dnes se začalo dělat až později (rok nedokážu přesně uvést). Přednice byla tedy zdobena jen bílou
krajkou, proto i dodnes se tato varianta u některých mládenců může objevit. Rukávy byly spíše plátěné jen s krajkou na okraji, dnes chlapci ke svátečnímu kroji nosí
převážně molové rukávy bohatě vyšívané. Ještě před koncem 19. století se také nosila košile s úzkými rukávy zakončeny manžetou.

Kolem krku se k límečku tak jako i dnes špendlil paterový šáteček zakončený střapci. Tehdy stejně jako dnes se nosil červený šáteček, ale byla tu i jedna varianta
navíc, a tou byl ještě tmavomodrý až černý šáteček, který už se dnes nenosí.

Na košely můžeme vidět krátkou vestičku - kordulu. Střihem se tehdy trochu lišila od podlužáckého lajblu, ale dnes má prakticky stejný střih, ale název "kordula" si
tato krojová součást ponechala v Mutěnicích dodnes. Dnes se šije z červeného pateru stejně jako šáteček nebo i dívčí rožky, ale dříve mela opět tmavěmodrou až černou
barvu stejně jako tehdejší dívčí kordulky. Chlapecká kordula byla lemovaná červenou látkou a jemně zdobena patáčky a korálky.

Na kordulu se i dodnes připínají mašle. Tehdy byly mašle naskládané ze strojově vyšívané stuhy (tak jako mívala děvčata kolem pasu), nyní je mají chlapci bohatě
malované a také často doplněné o lesklé patáčky. Na první fotce si také můžeme všimnout, že jsou mašle jen z jedné vrstvy. V dnešní době chlapci nosí dvojité mašle,
přičemž je spodní vrstva tvořena modrou malovanou pantlí.

Jedním ze znaků mutěnských mládenců i v době kdy zcela převzali podlužácky typ kroje byl barevně vyšívaný kapesníšek zasunutý v předním díle nohavic. Mutěnští chlapci
narozdíl od těch z Podluží nosili kapesníček obdélníkového tvaru. Ten podlužácký má tvar čtverce a obdélník se vytvoří až po přeložení. Kapesníček se vyšíval na mol a
následně byl podložen plátnem a olemován krajkou.

Dalším z těchto znaků, který i dodnes odlišuje mutěňáka od zbytku podluží je hnědý kožený pásek. Tento pásek byl zdobený tzv. vybíjením a omotával se vně kalhot
dvakrát. Tato krojová součást stejně jako barevně vyšívaný kapesníček postupně vymizeli. V posledních letech však můžeme vidět postupný návrat k těmto prvkům.

Na hlavě chlapci nosí klobúček zvaný "húseňák" - zdobení po obvodu připomíná housenky. Na tomto kousku se asi nic nezměnilo, jen na jedinou věc. V Mutěnicích šohaji
nosívali na klobúčku kohoutí péro, dnes je nahrazováno jinými. Na první fotografii je odvedenec - "regrút" a tak na hlavě nemá klasický slavnostní klobúček. Odvedenci
nosili bohatě zdobený klobúk.

Stejně jako dnes i tehdá chlapci nosili vysoké kožené čižmy, avšak ty tehdejší byly o něco vyšší - často sahaly až těstně pod kolena. Nebyly vyšívané, bez šongolí a
bez podkůvky. Dnešní chlapci už podkůvku mají, což bych chápala jako přirozený vývoj, protože ani v ostatních obcích podkůvka kdysi nebyla, jen u nás se bez ní chodilo
mnohem déle. Stejně tak i vyšívání a fialové šongole jsou často součástí dnešních chlapeckých bot.

01/01/2021

SROVNÁNÍ KROJŮ V PRŮBĚHU ČASU

Slovácko je jedním z regionů, kde místní lidová kultura je velmi výrazná, lidé se tu vždy rádi bavili a veselili. Tuto kulturu zde lze vnímat buď jako nehmotnou (písně, tance, obyčeje) anebo hmotnou (architektura, lidové kroje). Ráda bych se zde zabývala vývojem této lidové kultury (hlavně vývojem lidových krojů) zhruba od konce 19. století.

Tak jako asi všude jinde měl oděv zpočátku funkci ochranou. Chránil před povětrnostníma podmínkama, před deštěm a chladem, ale také před sluníčkem. Postupem času se oděv začal stávat i estetickou záležitostí. Lidé tak upozorňovali buď na své spolešenské postavení, zaměstnání nebo na svůj stav (vdaná, svobodná, ženatý, vdova, vdovec...) Oděv ale také postupně sloužil jako rozeznávací znak různých regionů či obcí. Tento lidový oděv však jako všechno kolem nás podléhal časovému vývoji. Ať to byly války, dostupnost materiálů či estetické cítění nositelů, toto všechno mělo a stále má vliv na vývoj lidového oděvu-kroje.

Pro srovnání najdete níže nejstarší fotografii, která se ke mně dostala (1830) a fotografii mutěnského kroje z roku 2019.
Na první fotce si můžete všimnou asi největšího rozdílu, a tím je délka sukní. Dříve byly sukně pod kolena, někdy sahaly až ke kotníkům. Také nebyly tak natrčané jako můžeme vidět dnes.

Rukávce též netvořily tak velké "baně" jako na druhé fotografii.

Krajní děvčata mají na rukávcích kordulu jinou než nosíme dnes. Nebyla tak zdobená různými patáčky a korálky, ale hlavně byla šitá z tmavě modrě až černé látky. Naproti tomu má prostřední děvčica kordulu už podlužáckého typu, kde je i nám známá řasená stuha.

Zástěra také dříve nebyla tak lesklá a bohatě vyšívaná jako se nosí dnes, ba dokonce někdy nebyla vyšívaná vubec a měla na sobě pouze vodorovné sámky.

Kolem pasu se nosila strojově vyšívaná stuha (postupem času se tato strojově vyšívaná stuha stala nedostatkovým zboží a tak si je děvčata nechávala malovat). Na fotce z roku 2019 si můžeme všimnout, že děvčata začala nosit čisté jednobarevné nemalované stuhy, avšak některé děvčice se začínají vracet k malované verzi. Stuha se také uvazovala na přední straně a konce volně zplývaly na zástěře, kdežto dnes se stuha nosí rozvolněná na zadní straně a leží na sukních.

Kolem krku se nosil obojek, který býval větší a uvazoval se zoubkovanými šňůrkami na mašličku. Tyto šňůrky se vyvynuly do podoby dnešních vyšívaných mašlí, které si zachovaly název "šňůrky" dodnes.

Na hlavě mají dívky turecký šátek. Krajní děvčata ho mají jednoduše uvázaný na jeden uzel pod bradou (dřív se šátek musel vázat na každou příležitost znovu, proto některé děvčice volily tuto jednodušší variantu úvazu). Dívka uprostřed má turečák uvázaný tzv. "na rožky". Tento úvaz se nosí i dnes.

A na konec tu jsou čižmy. Na první pohled se můžou zdát stejné, avšak jsou rozdílné. Řasení bylo více nahuštěné na sobě a taky do bočního švu se všíval bílý proužek kůže. Vyšívání mělo až 11 barev, kdežto dnes je převážně jen zelené. Také zlatá podkůvka na podpatku se nenosila vůbec.

31/12/2020

MUTĚNICE

První zmínka o naší obci Mutěnice pochází dle obecní kroniky z roku 1367. Tehdy ještě Mutěnice spadaly pod rod Johanitů,stejně jako nedaleké Čejkovice. Od té doby se území vyvíjelo a různě formovalo, až do dnešní podoby. V dnešní době Mutěnice patří do regionu Slovácko. Slovácko, též někdy označováno jako moravské Slovensko, je národopisná oblast na jihovýchodu Moravy. Tento region byl později (pol. 20. stol.) rozdělen pedagogem a etnografem Josefem Klvaňou do několika mikroregionů. Jedním z těchto mikroregionů byl také mutěnsko-hovoranský region, který už bohužel zanikl. Do tohoto regionu spadaly obce Hovorany, Terezín, Karlín, Čejč, Šardice a také Mutěnice, které se koncem 60. let 20. století začaly přiklánět spíše k regionu Podluží.

A právě tento mutěnsko-hovoranský region je věc, kterou bych na této stránce chtěla rozebírat. Půjde hlavně o původní kroj z tohoto regionu, jeho historie a vývoj.
Poznatky a informace, které tu budou zveřejněny si sama hledám, jak už z internetu, odborné literatury, fotek, tak i od místních pamětníků. Budu ráda, když i vy budete mít nějakou vzpomínku či fotku a zašlete mi je do zprav.

13/12/2019

Tato stránka se zaobírá mutěnickým krojem a jeho obnovou.
Kroj, který původně spadal pod Mutěnsko-Hovoranský region stejně jako naše obec Mutěnice, okolo 70. let 20. století takřka zanikl. Důvodem byly přivdané ženy z podluží, které si s sebou přinesli i svůj podlužácký kroj, který díky své zdobnosti a bohatosti okouzlil i místní děvčata. Během pár let nám náš původní kroj i s "turečákem" skoro zanikl a vyměnil ho podlužácký kroj s "rožky".
Turečák ale nezanikl úplně a postupně ho některá děvčata opět začala ukazovat světu, ikdyž to byla třeba jedna nebo dvě. V posledních pár letech se začal ukazovat víc a víc, některá děvčata dokonce začala vyměňovat podlužácký kroj zpátky za náš původní, a tak se počet "turečáků" začíná pohybovat okolo desítky.
Ale aby ta obnova kroje nebyla tak lehká, stěžuje nám ji nejen nedostatek potřebných materiálů a přesných informacích o jeho nošení, ale také odpor některých spoluobčanů, kteří kroj úplně zavrhli a dokonce i fámy o jeho smyšlenosti.
Proto vznikla tato stránka kde budeme přidávat jak staré fotografie, tak i aktuální, aby se kroj dostal více do podvědomí.
Tento kroj je unikát v jeho originalitě, protože žádná jiná obec stejný kroj nemá, a proto je tento kroj výjmečný, tak si ho nenechme vzít a pomozme mu se rozrůstat dál. 😊

Mutěnský kroj

28/02/2021

20/01/2021

03/01/2021

01/01/2021

31/12/2020

13/12/2019

Adresa

Internetová stránka

Upozornění

Odkazy

Sdílet