12/07/2026
První školkové focení... leso-školkové.
(článek o tom, jak pro úsměv "nesýruji")
Naprostá většina dětí pochopila, že jsem „jejich“, že jsem dítě lesa, které by si šlo taky stavět hráz na potoce. A tak jsem si s cca 17 bytůstkami poblbnul v kapradí, u potoka a na padlých kmenech.
Proč tady mám tuhle holčičku? Zaprvé jsem dostal svolení její fotky použít (díky moc), ale zadruhé naše interakce měla osobitý vývoj.
Už nevím, jak se jmenovala, ale chtěla, abych nechodil moc blízko, že se stydí. Někdo mi na ni prásknul, že má ráda dinosaury a kameny. S tím už se dá pracovat. A tak jsem nacvakl teleobjektiv a najeli jsme spolu na stále absurdnější konverzaci, ve které jsme si vymýšleli nové druhy dinosaurů. Vše jsme míchali do patvarů jako Stromosaurus rex a doplňovali lehkou mineralogií. Byla prča a já mohl přijít blíž. Nakonec se se mnou loučila tak, že se držela mé nohy a nechytěla se pustit.
Děti poznají, když to s nimi myslíte upřímně. A tlačit do fotky úsměv nějakým „sýrováním“, to všechny jen prudí a z fotky ta křeč jen kape. Musíte dát lidem důvod se smát. Musí se na Vás chtít usmát. A to získáte jen tím, jakým způsobem s nimi upřímně budete.
Šupky dupky přes oslí můstek....
A stejně to je u rodinných focení, které se mnou chcete jistě absolvovat a mít autentické fotky. Proto se objednávejte na červenec, vše je krásně svěží.
https://www.koubekmartin.cz/portfolio-category/rodinne-foceni/
