Po stopách zapomenuté krásy. - Eliška Drábková

Po stopách zapomenuté krásy. - Eliška Drábková Vítám všechny,
kterým se zub času v téhle podobě líbí. :-)

Zřícenina hradu Potštejn. 19.9.2024 ❤️❤️❤️Městečku Potštejn, které proslulo pověstí o pohádkovém pokladu, vévodí zříceni...
20/09/2024

Zřícenina hradu Potštejn. 19.9.2024 ❤️❤️❤️

Městečku Potštejn, které proslulo pověstí o pohádkovém pokladu, vévodí zřícenina kdysi majestátního hradu. Hrad byl v historii dobyt jen jednou – samotným Karlem IV. (ačkoli Karel tenkrát ještě nebyl král).
Poklad tu údajně schoval loupeživý rytíř Mikuláš ve 14. století. Poklad pak hledal ve zpustlém hradu hrabě Chamaré, avšak marně. Osudy hraběte Chamaré inspirovaly dokonce spisovatele Aloise Jiráska k sepsání románu Poklad. Příběh hledání pokladu byl i zfilmován. Hrabě totiž hledal neuvěřitelných pětatřicet let. Jedna z pověstí říká, že opravdu našli podivné dveře k pokladu. Objevil se však na nich nápis: Ještě není čas! Pak se ozval děsivý řev, kopáči vzali nohy na ramena a hrabě nechal dveře zazdít. Ale kdo ví, možná v některé z tajných chodeb odpočívá poklad dodnes.

Zřícenina středověkého hradu získala nedávno novou střechu, turisty zde přivítá naučná stezka i zajímavé akce. V areálu hradu se nachází kaple sv. Jana Nepomuckého (1766), poslední zastavení křížové cesty "Boží hrob" (1754) a pamětní deska Jiráskova "Pokladu". Ve vstupní čtvrté bráně je expozice dokumentující historii hradu.

Židovský hřbitov Litomyšl. 19.9.2024 ❤️❤️❤️Židovský hřbitov se v Litomyšli v okrese Svitavy nachází zhruba dva kilometry...
20/09/2024

Židovský hřbitov Litomyšl. 19.9.2024 ❤️❤️❤️

Židovský hřbitov se v Litomyšli v okrese Svitavy nachází zhruba dva kilometry od centra města v části Lány. Založen byl v roce 1876 a rozkládá se na ploše 1282 m2. Nejstarší dochované náhrobky pochází z let 1876 až 1877. Byl-li během druhé světové války poničen je otázkou. Spíše se zdá, že podobně jako většina hřbitovů v Sudetech (s výjimkou Mariánsko-lázeňska) k větším škodám vůbec nedošlo. Což mj. částečně dokazují dobové fotografie z padesátých let. Poslední pohřeb se zde konal v roce 1942. Od války zůstal dlouhá desetiletí ve zpustlém stavu. A pravděpodobně tehdy (jako ostatně na většině židovských hřbitovů u nás) došlo k jeho totálnímu zanedbání, rozkradení kamenů a zkáze. V období socialismu se opakovaně diskutovalo o zrušení hřbitova, nakonec k tomu však nikdy nedošlo. Vzhledem k odlehlosti hřbitova bylo několik desítek náhrobků odcizeno. Celkem se dochovalo 43 náhrobních kamenů z let 1877 až 1934

Zřícenina hradu Vikštejn. 16.3.2024 ❤️❤️❤️Vikštejn je zřícenina hradu u obce Radkov na vysokém skalním ostrohu nad řekou...
17/03/2024

Zřícenina hradu Vikštejn. 16.3.2024
❤️❤️❤️
Vikštejn je zřícenina hradu u obce Radkov na vysokém skalním ostrohu nad řekou Moravicí nedaleko místní části Vítkova Podhradí v okrese Opava v Moravskoslezském kraji. Od roku 1964 je chráněna jako kulturní památka.

Židovský hřbitov Opava. 16.3.2024 ❤️❤️❤️ Byl postaven v letech 1890–1892 jako součást nového ústředního hřbitova společn...
16/03/2024

Židovský hřbitov Opava. 16.3.2024
❤️❤️❤️

Byl postaven v letech 1890–1892 jako součást nového ústředního hřbitova společně s katolickou a evangelickou. Židům byl vyhrazen prostor v severozápadní části hřbitova a postavena vlastní empírová obřadní síň. Nápisy na asi 600 náhrobcích nesou hebrejsko-české a hebrejsko-německé.

Hrad Hukvaldy 2.6.2023❤❤❤
05/06/2023

Hrad Hukvaldy 2.6.2023❤❤❤

Polský židovský hřbitov ( Cieszyn) 2.6.2023 ❤❤❤
03/06/2023

Polský židovský hřbitov ( Cieszyn) 2.6.2023 ❤❤❤

Kaple Panny Marie s přilehlým hřbitovem.  Krnov-Chomýž. 18.3.2023 ❤❤❤
18/03/2023

Kaple Panny Marie s přilehlým hřbitovem. Krnov-Chomýž. 18.3.2023 ❤❤❤

Evangelický hřbitov (Karviná-Doly) 13.11.2022❤❤❤Evangelický (luterský) hřbitov byl založen roku 1903, kdy Evangelický hř...
13/11/2022

Evangelický hřbitov (Karviná-Doly) 13.11.2022❤❤❤

Evangelický (luterský) hřbitov byl založen roku 1903, kdy Evangelický hřbitovní spolek pro Karvinou a Solcu koupil od Józefa Krainy (1850–1934) a jeho manželky Evy pozemek mezi koloniemi Báňské a hutní společnosti Nový Jork a Mexiko. Hřbitov se následně neformálně označoval jako hřbitov »na Krainówce«. Hřbitovní kaple se zvonovou věží byla postavena stavitelem Hugo Königsbergrem roku 1906. Zvony byly pořízeny u firmy Schwalbe v Bílsku. Roku 1923 byl hřbitov rozšířen; rozšířená část hřbitova byla posvěcena 22. července 1923. V důsledku poddolování přestal být hřbitov ve druhé polovině 70. let 20. století užíván. Hřbitov i kaple jsou neudržovány a jsou v havarijním stavu. Koncem roku 2014 se horní dřevěná část věže zřítila do lodi kaple. V roce 2017 začali hřbitov dobrovolnicky udržovat členové Beerclubu. Roku 2021 byla na hřbitově odhalena rekonstruovaná pamětní tabule.

Tři bronzové zvony byly z věže kaple přeneseny do nově postavené zvonice vedle evangelické modlitebny v Karviné roku 1983.

Hrad Rokštejn 31.7.2022 ❤❤❤Pokud patříte k milovníkům starých hradů a romantických zřícenin, vydejte se na hrad Rokštejn...
05/08/2022

Hrad Rokštejn 31.7.2022 ❤❤❤

Pokud patříte k milovníkům starých hradů a romantických zřícenin, vydejte se na hrad Rokštejn, jeden z historických skvostů Vysočiny. Hrad měl zmizet pod hladinou přehrady, z jejíž stavby nakonec sešlo.
Velká hradní zřícenina se vypíná na skalním ostrohu v údolí říčky Brtnice mezi Přímělkovem a Panskou Lhotou. Kdysi tu stával ranně gotický hrad, který byl však přestavěn ve 14. století. Z původního hradu zůstala jen hranolovitá věž, která byla zvýšena ještě o jedno patro. Díky plánované stavbě se na hradě prováděly detailní archeologické průzkumy, takže Rokštejn patří k nejlépe prozkoumaným středověkým hradům u nás.

Při archeologických výzkumech byla v základu věže objevena kostra novorozence. Jedná se o „stavební oběť“, která měla zajistit bezpečnost a šťastný osud stavby. Kolem roku 1359 koupil hradní panství markrabě Jan Jindřich a z Rokštejna se stalo centrum markraběcího zboží v širokém okolí. V rozšířeném horním hradě vybudoval trojpodlažní palác s trámovými stropy. Zvýšené přízemí a patra měly již větší okna, záchodové arkýře i krby. Podle nálezů kachlů zde byla již v předhusitském období instalována kachlová kamna. Protože marnivému markraběti skromné prostory hradu nestačily, nechal zbudovat ještě Dolní palác ve kterém zřídil velice moderní teplovzdušné vytápění, jehož topeniště stálo v suterénu. Na cihlové klenbě se po určitou dobu nahřívaly kamenné valouny a pak přes ně proudil vzduch do kanálů v podlaze s kruhovými výpustmi. V místě původního vstupu v nové východní hradbě postavil markrabě drobnou věž s bránou. V ní byla nalezena největší kolekce kostěných hracích kostek ve střední Evropě, která dokládá hrací vášeň strážných ve vrhcábech. Komfortní a stavebně náročná markraběcí rezidence, výrazně převyšující stavební úroveň většiny tehdejších hradů, však neměla dlouhý život. V důsledku obrovských dluhů musel markrabě na sklonku 14. století Rokštejn prodat. Od roku 1378 měli hrad v zástavě Valdštejnové, kteří jej poté získali dědičně.

Koncem 15. století byl dobyt a pobořen Matyášem Korvínem a jeho vojskem. Od té doby již nebyl opraven a pustnul.

Židovský hřbitov Staré Město pod Landštejnem 29.7.2022. ❤❤❤Hřbitov se nachází 600 m severně od náměstí na skalnaté vyvýš...
04/08/2022

Židovský hřbitov Staré Město pod Landštejnem 29.7.2022. ❤❤❤

Hřbitov se nachází 600 m severně od náměstí na skalnaté vyvýšenině mezi loukami, východně od potoka. Založen byl před rokem 1610. Na ploše 1356 metrůčtverečních je dochováno kolem 170 náhrobků od roku 1727 do počátku 20. století. Z márnice zůstali jen nepatrné zbytky zdiva, rovněž kamenná ohradní zeď kolem hřbitova byla v minulosti značně poškozena a zčásti rozebrána. Byl značně poškozen nacisty. Ve Starém Městě pod Lanštejnem byla do roku 1830, kdy shořela, dřevěná synagóga. Nová synagóga z 1. poloviny 19. století byla zbořena spolu se židovskou čtvrtí v 70. letech 20. století. V současné době se začíná upravovat židovskou obcí.

Židovské osídlení ve Starém Městě pod Landštejnem je dokumentováno kolem roku 1600. Vznikla zde samostatná židovská náboženská obec. Byla postavena židovská synagoga a vznikl židovský hřbitov. Nejstarší náhrobek hřbitova je z roku 1610. V létech 1810 - 1832 žilo ve Starém Městě pod Landštejnem 23 židovských rodin. V roce 1830 shořela zdejší dřevěná synagoga a s ní i všechny uložené materiály včetně matrik.
V polovině 19. století byla postavená synagoga nová, která byla zbořena v roce 1959.

Od druhé poloviny 19. století ubývalo ve Starém Městě p.L. židovských rodin z důvodu migrace Židů do větších měst. V roce 1850 je zaznamenáno již jenom 7 židovských domů, v roce 1871 zbylo ve Starém městě p.L. již jenom 6 židovských rodin. V roce 1883 byla pro malý počet židovských obyvatel zrušena samostatná židovská náboženská obec a místní Židé spadali pod obec v Nové Bystřici. V roce 1900 byla zrušena i místní židovská škola. V roce 1934 žili ve Starém Městě p.L. poslední čtyři židovské rodiny, kteří čítaly celkem 15 osob. Posledním představeným místní židovské obce byl Leopold Steiner.

V roce 1930 - 1939 utíkaly zdejší židovské rodiny na území tehdejší druhé republiky, kde je však již zastihlo obsazení Čech a Moravy fašisty. Jména Židů ze Starého Města p.L. najdeme v seznamech transportů smrti. První akcí příchozího okupačního režimu bylo v roce 1938 vážné poškození místního židovského hřbitova. V současné době je již většina náhrobků postavena a opravena. Likvidací posledního židovského obyvatelstva během druhé světové války končí více než třísetletá přítomnost židovského obyvatelstva v tomto místě.

Hrad Landštejn 29.7.2022 ❤❤❤Hrad Landštejn, jak již napovídá název, byl pomezní pevností na neklidné českorakouské hrani...
03/08/2022

Hrad Landštejn 29.7.2022 ❤❤❤

Hrad Landštejn, jak již napovídá název, byl pomezní pevností na neklidné českorakouské hranici a střežil zemskou stezku do Vitorazska. Podle staršího názoru byli jeho staviteli rakouské rody hrabat z Raabsu a Zöbingu, Nejnovější archeologické výzkumy této lokality však nepochybně prokázaly, že starší rakouský hrad byl situován v dnešní vesnici Pomezí naproti Landštejnu a zachovala se z něj dodnes část románského kostela. Landštejn jako královský hrad spadal pod správu moravských Přemyslovců. Kdy a jak získali hrad a panství Vítkovci není známo. Víme však, že asi od roku 1259 byl pánem Landštejna Oldřich, pocházející nejspíše z třeboňské větve Vítkovců, po něm Sezema a Vítek, syn Ojíře z Lomnice. Vítkovci, píšící se podle hradu jako páni z Landštejna, si získávali osobní statečností stále větší politický vliv. Vítek z Landštejna (+ 1312) se vyznamenal při obraně města Znojma a mimořádnou statečnost projevil v zápase s míšeňskou posádkou Pražského hradu za krále Jindřicha Korutanského, kdy stranil Elišce Přemyslovně. Za Viléma z Landštejna (+ 1356) obnášelo landštejnské panství mimo hradu a Nové Bystřice ještě Třeboň, Lomnici a Nové Hrady. Po počátečních neshodách přijal Vilém z Landštejna roku 1317 lenní závazek a stal se rádcem krále Jana Lucemburského. Přátelství si udržel i s jeho synem Karlem IV., který se stal Vilémovým zastáncem v krvavém sporu s bojovným příbuzným Jindřichem z Hradce. Z Vilémových šesti synů zdědil Landštejn Litold, který však zemřel bez dětí a hrad připadl královské koruně. Roku 1381 získal landštejnské panství od krále Václava IV. Konrád Krajíř z Krajku, který zastával úřad nejvyššího hofmistra. Jmenování zemským hejtmanem v Korutanech v roce 1385 odvedlo Konráda od pražského dvora, jeho synové však v Čechách zůstali. Landštejn zdědil Lipolt a jeho syn Wolfgang pak hrad rozšířil a velmi nákladně přestavěl v pozdněgotickém slohu. Krajířové vládli Landštejnu téměř dvě století a jejich panování bylo poznamenáno velkým stavebním ruchem. Za tu dobu podstatně zesílili opevnění a vybudovali kolem pětiúhlého nádvoří výstavné renesanční paláce. Stavební činnost Krajíře však vyčerpala natolik, že po smrti Zdeňka II. prodala roku 1579 jeho dcera Anna, provdaná Roupovská, hrad i panství Rakušanu Štěpánovi z Eicinku. Vzápětí však hrad koupil jihlavský měšťan David Neumaier. Davidův syn Gottfried se postavil na stranu odbojných stavů a po jejich porážce na Bílé hoře mu byl majetek konfiskován. Panství pak rychle měnilo majitele. V roce 1621 se zde vystřídali Baltazar Marradas a Kristián Hübner, následujícího roku byl hrad prodán slavatovskému hejtmanovi Jakubu Keclovi z Rottendorfu, v dalším roce se Landštejn dostal do držení bratřím Maxmiliánovi a Ferdinandovi Mohrům z Leichteneggu. Od roku 1639 vlastnil panství Jakub Khuen z Belasy, v roce 1668 převzal vládu Humprecht Jan Černín z Chudenic a jeho syn Tomáš Zacheus. Roku 1685 koupil panství císařský generál Ferdinand Arnošt z Herbersteina. Landštejn, okleštěný o okolní vesnice, vydržel v majetku tohoto rodu až do roku 1816, kdy smrtí hraběte Josefa rod vymřel. To však byl hrad od roku 1771, kdy po úderu blesku do jedné z věží zcela vyhořel, pustý a sloužil jen jako sýpka. Zřícenina poskytovala stavební materiál širokému okolí. Dlouhý spor o dědictví po hraběti Josefu z Herbersteina skončil roku 1846, kdy panství zdědil baron Ferdinand Sternbach, v jehož rodu zůstala zřícenina hradu až do roku 1945.

Moráňský hřbitov Velké Meziříčí. 28.7.2022 ❤❤❤V polovině 16. století vypukl ve Velkém Meziříčí mor. Pro nedostatek místa...
02/08/2022

Moráňský hřbitov Velké Meziříčí. 28.7.2022 ❤❤❤

V polovině 16. století vypukl ve Velkém Meziříčí mor. Pro nedostatek místa na hřbitově kolem kostela sv. Mikuláše na náměstí, a také ze strachu před touto zákeřnou nemocí, rozhodli se lidé pohřbívat mrtvé na nové místo. Tím vznikl okolo roku 1550 hřbitov na Moráni, kde byl roku 1553 postaven kostel sv. Trojice. Trvale se zde však začalo pohřbívat až od konce 18. století, kdy císař Josef II. vydal nařízení, zakazující pohřby lidí v centrech měst.

Hroby bohatých byly umístěny kolem kostela, po obou stranách vstupní brány a podél horní hřbitovní zdi. Chudší se museli spokojit s hrobem ve spodní části hřbitova. Vedle vstupu na hřbitov z horní strany, z Bezděkova, byla umístěna kaple, později změněná na márnici. Na ní byla umístěna kamenná deska na památku ruské princezny Anny Petrovny Šachovské, zesnulé ve městě cestou do vlasti, která zde byla pochována roku 1810.

Po roce 1823, po velkém požáru města, které zasáhlo i hřbitov, zde proběhla řada menších úprav a rozšíření hřbitova. Nejvýraznějších úprav se hřbitov dočkal v letech 1883-1885, mimo jiné byly kolem cest vysázeny duby. Ve 30. letech 20. století muselo město začít řešit problém s rychle ubývajícím místem, a proto ve 40. letech byla zvětšena pohřební plocha v jižní části. V květnu v roce 1945 byl hřbitov při leteckém bombardování z velké části zničen a z tohoto důvodu zde město ukončilo až na výjimky pohřbívání.

Tím, že se hřbitov takřka ze dne na den přestal používat, zachovala se na něm řada hrobů významných obyvatel města z druhé poloviny 19. a první poloviny 20. století s původními náhrobky. Zůstalo zde také více než sto litinových náhrobních křížů, které byly na „živých" hřbitovech postupně nahrazovány kamennými náhrobky. Cenný je nejen rozsah tohoto souboru, ale i množství typů a vzorů. Vzhledem k tomu, že i ve Velkém Meziříčí byla téměř 40 let slévárna litiny, dá se předpokládat, že alespoň některé z nich vznikly přímo zde.

Adresa

Libina
Horní Libina
78805

Internetová stránka

Upozornění

Buďte informováni jako první, zašleme vám e-mail, když Po stopách zapomenuté krásy. - Eliška Drábková zveřejní novinky a akce. Vaše emailová adresa nebude použita pro žádný jiný účel a kdykoliv se můžete odhlásit.

Kontaktujte Společnost

Pošlete zprávu Po stopách zapomenuté krásy. - Eliška Drábková:

Sdílet

Kategorie