FotoNezmar

10/09/2024

Byl jsem požádán o focení na Ostravském maratonu jako fotograf po trase. Toto je moje první focení běžeckého sportu a myslím že to dopadlo nad očekávání. Všechny fotky a v lepší kvalitě najdete na

by Miloslav Weigert | Sep 8, 2024 | 131 photos

13/08/2024

Nádherná letní noční obloha u nejmenšího mlýnku holandského typu na Moravě (Balerův větrný mlýn) a když vám k tomu ještě občas proletí nějaký meteor ze souhvězdí Persea a nebo vám oblohu zbarví polární záře tak jste prostě šťastní jako já .

21/07/2024

Island den 8. kostel Ingjaldshólskirkja . Toto je poslední den na mém milovaném Islandu a tak jsem si ho ještě pořádně užil. První zastávkou ráno je snad nejfotografovanější kostel Ingjaldshólskirkja. Existují důkazy, že na tomto místě byl kostel již od roku 1317. V kostele byly místa pro asi 400 věřících, což je na Island značný počet. Tyto skutečnosti se odhadují na základě základních kamenů starých kostelů dochovaných na hřbitově. Současná Ingjaldshólskirkja je nejstarším kamenným kostelem v zemi. Byl postaven v roce 1903. Mezi památky, které se v souvislosti s tím zachovaly, je oltářní obraz, který darovali dánští obchodníci v roce 1709. Od roku 1923 je však v Brimilsvallarkirkja, kam byl zapůjčen. Oltářní obraz v kostele je dnes kopií oltářního obrazu z katedrály v Reykjavíku z roku 1903.

21/07/2024

Island den 7. Kirkjufell. Konečně jsem večer dorazil k této opěvované a nejfotografovanější hoře Islandu s překrásnými vodopády v popředí. Člověk (zapálený fotograf) by tu musel strávit aspoň 3 dny aby tuto nádheru celou prošel a nafotil, já na to měl asi hodinku. Ještě se tu někdy vrátím v zimě a ideálně s polární září.

19/07/2024

Island den 7. Hvítserkur. Ráno v 5.00 zkouším fotit poprvé tohoto skalního trolla, je odliv takže se dá dostat skoro až ke skále. Hustá mlha mě ale brání v lepší fotce. Druhý pokus po snídaní vyšel lépe a vypustil jsem i droníka. Hvítserkur, jinak známý jako Troll severozápadního Islandu, je 15 m vysoký čedičový celkem tenký skalní blok vyčnívající ze zálivu Húnaflói. Skála je hnízdištěm racků, shagů a fulmarů. Název Hvítserkur je odvozen od ptáků, kteří na něm hnízdí. V islandštině se název překládá jako „bílá košile“, což je barva ptačího trusu, který pokrývá skálu.

17/07/2024

Island den 6.
Po včerejším náročném dnu spím v teplíčku hostelu Studlagil. Hostel je hned u silnice u vodopádu Rjúkandi (fotka zde je včerejší). Moje původní plány navštívit Islandskou vysočinu stále hatí uzávěra silnic, tak pokračuji dále na sever, přes jezero Mývatn až k slavné skále v moři Hvítserkur. Ale postupně. Ráno mě probouzí déšť a dneska slunce určitě neuvidím. Po hodince jízdy zastavuji u odbočky k 3 vodopádům Dettifos a spol, ale vytrvalý déšť a vítr mě od návštěvy odradil, tak pokračuji dál. Kolem je opět liduprázdná krajina, kde klidně i 2 hodiny jízdy nepotkáte stavení, natož nějakou kavárničku či obchod, až na výjimku restauraci Beitarhúsið, tu určitě musíte navštívit. Zastavuji u geotermální oblasti s horou Námafjall a procházím se kolem soptících věžiček, síra čpí všude kolem . Popisky opět u fotek . Míjím jezero Mývatn, protože spěchám na schůzku s cestovatelem Petrem Chvílou, který zde pracuje (potkali jsme se v Norsku) Je zde se svojí přítelkyni a pracují v zdejším hotelu poblíž vodopádu Goðafoss . Další cesta vede přes slavné městečko Akureyi a po dalších 130 km jsem konečně večer v cíli na poloostrově Vatnsnes u čedičového skalního bloku Hvítserkuru. Ale to zase příště.

03/07/2024

Island den 2. - ledovcová laguna Jökulsárlón a Diamont beach. Další mojí zastávkou byla tato úžasná ledovcová laguna s plovoucími krami modrého ledovce, které jako opuštěné vraky lodí tiše plují do nedalekého moře, aby se s přílivem vrátily na černou pláž diamond beach , kde zanechají svůj poklad v podobě čistých drahokamů. Tato pomíjivá krása přilákala i filmaře z Hollywoodu (Bond, Batman aj.) Hodně fotografií odtud jsem tu již dával vloni, tak nyní jen pár k dokreslení místa. Čeká mě dnes ještě hodina jízdy k městečku Höfn a spát budu již pod magickým pohořím Vestrahorn.

02/07/2024

Island - den 2 kolem poledne.
Další z ikonických míst jižního Islandu jsou útesy Dyrhólaey a hned vedle nejznámější černá pláž Reynisfjara s čedičovou skálou, jeskyní a s kamennými trolly v moři. Toto místo na vás zapůsobí svojí magickou silou a zvláštní všeobjímající atmosférou. Ideální doba mimo turistické hodiny a tím i davy lidí je v létě například v 6.00 nebo i dříve a nebo hodně pozdě večer. Zdržel jsem se jenom chvilku, byl jsem tu už třikrát. Pokračuji do městečka Vík a pak stále dál na východ, co nejblíže k mému hlavnímu cíli, k magické hoře Westrahorn.

01/07/2024

Island Den 2. Pro mě vlastně den první, včera byl pouze večerní přílet a cesta v noci autem až k vodopádu Seljalandsfoss. V 5.30 u vodopádu skoro nikdo není, je dost zataženo a sem tam nějaká kapka spadne. Vloni jsem si ho dosyta nafotil, tak jen jedna z dálky a posouvám se o 300 metrů ke skrytému vodopádu za skalou Gljúfrabúi (viz foto v minulém příspěvku). Doma jsem si do map.cz uložil místa kde jsem ještě nebyl a jedním z nich je i 9 km vzdálený vodopád Nauthúsafoss, popisky opět u fotografií. Vede tam cesta úzkým kaňonem, ale řeka byla rozvodněná a studená, tak lezu nahoru po skále až k hornímu výhledu. Cesta zpět vede po louce plné krásných orosených květů lákajících mě k focení. Pokračuji dále na jih a nemohu minout jeden z největších vodopádů Skógafoss, který je právě utopen v záplavě květů vlčího bobu.

30/06/2024

Přátelé a kamarádi, tak už jsem zase doma a budu vás tu více než 14 dnů „obšťastňovat“ svými fotkami z mé zatím čtvrté návštěvy Islandu. Termín jsem plánoval pro zdejší poměry jarní (17. až 24. červen) a věřil že zima a deštivo už tak jako vloni nebude. Ale byla a k tomu dost pršelo. Cestuji sám protože asi by nikdo nechtěl se mnou sdílet 16-ti hodinové fotografování, stálé přemísťování, šlapání do hor v dešti, zimě, mizerné stravování a 4 až 5 hodin spánku. Prostě užívám si naplno celodenního světla a focení s mým průměrem někdy i přes 1 000 fotografií za den (když jsem fotil papuchalky tak to bylo 2 000 fotek). Nakonec to špatné počasí se ukázalo pro focení i výhodnější, stále byly na obloze dramatické mraky, hory zakrývala mlha, barvy jsou při focení daleko sytější než na slunci, krajina je nádherně tajůplná a vlastně pro Island takto více tradiční . Původní plán byl focení ve vnitrozemí, na Islandské Vysočině, ale offroadové silnice byly uzavřené a tak jsem vše musel měnit na místě. Po příletu do Keflavíku v 20.00 beru auto Dacia Duster, jedu nakoupit na celý týden do supermarketu a v 21.00 vyjíždím směr Reykjavík a dále po jižní straně na východ po místní „dálnici A1“ s max. rychlostí 90 km/hod. Krajina je ale tak nádherná, že ani rychleji bych jet nechtěl. Provoz aut je skoro nulový, venku krásně světlo a bude tomu tak až do asi 23.00 kdy je pak slunce schované za horami, ale nikdy nezapadne. Dneska bych ještě rád ujel asi 200 km až vodopádu Seljalandsfoss, ale to se nedaří únava mě zmohla a tak cestou 2x stojím s asi 2 hodinovým šlofíkem. Další zase příště.

17/05/2024

Krásné jarní dny si moc užívám a rád vyrážím na nedaleký kopec na Myslíku zachytit večerní náladu a nostalgii zapadajícího slunce. Je to krása která se snad nikdy neokouká a klidně může soupeřit i s mými fotografiemi z dalekých cest a cizích zemí.

11/05/2024

A další fotky z včerejšího přírodního divadla v Beskydech