30/08/2022
Zlatý Vrch
Třicetimetrový útvar
Zlatý vrch je pro přítomnost výjimečných čedičových varhan zaměňován s Panskou skálou, která se nalézá asi šest kilometru odtud. Jedno mají společné – od roku 1964 jsou zařazeny do kategorie národních přírodních památek. Vznikl erozí svrchnokřídového pískovcového souvrství. Toto původně podpovrchové těleso vulkanického původu, tvořené čedičem, je složeno ze dvou částí. Spodní část je odkryta lomem a tvoří ji čedičové sloupce o průměru kolem 30 centimetrů, místy až 30 metrů vysoké. V horní části je uložení sloupců vertikální, jejich sklon se směrem dolů zmenšuje až nabývají podoby vějíře. Nad horním okrajem je možné spatřit svrchní část vulkanického tělesa. Varhany Zlatý vrch jsou mohutnější než známá Panská skála a jejich svahy jsou porostlé řídkým bukovým lesem, jehož stáří se odhaduje přibližně na 120 let.
Někdy kolem roku 1870 byl v tomto místě spuštěn provoz lomu. Získával se tu stavební kámen z vylomených až šest metrů dlouhých čedičových sloupců. V roce 1940 byla těžba kamene zastavena stejně jako na sousedním Stříbrném vrchu a lomy byly prohlášeny za chráněné. Před koncem druhé světové války pak byla těžba znovuobnovena. Zlatý vrch byl znovu vyhlášen chráněným územím v roce 1964, přesto ještě nějaký čas těžba pokračovala. Definitivně ustala až v roce 1973, kdy byla odkryta celá, dnes obdivovaná stěna z čedičových sloupů. V nejbližším okolí Zlatého vrchu se vyskytuje odhadem více než 70 druhů rostlin.