29/03/2021
Moje první setkání s Hanou Hegerovou
Bylo to někdy koncem 70. a začátkem 80. let, kdy se konala v Bratislavě v jednom křídle Parku kultúry Celostátní přehlídka Hi-Fi, kde se vystavovaly různé zesilovače, gramofony a podobně, ale sešly se tam také z bohatějších Hi-Fi klubů i 2 TV kamery - BW, už poměrně malé i jeden páskový videorecorder Sony. Podařilo se nám také zprovoznit uzavřený TV okruh, kde jsme mohli prezentovat aktuality z výstavy.
Současně v druhém křídle paláce probíhaly večer BHS za účasti naši hvězd.
Představily se například v samostatném koncertu Eva Pilarová, Hanka Zagorová a Hana Hegerová. Festival završil Galakoncert za účasti Karla Gotta.
Ředitelem Parku kultúry v té době byl bývalý člen Prúdů Pavol Hamel a některou dobrou duši napadlo se ho jít zeptat, jestli by nám nepovolil si z koncertů pro naši výstavu pořídit krátký TV záznam a nedomluvil to i s účinkujícími.
Zadařilo se.
A teď k tomu setkání s paní Hegerovou.
Vzhledem k instalaci naší techniky - kamery, stativy, mix…jsme museli být na place poměrně brzy a byla i nutná domluva s technikou, jestli nám pošlou linku z jejich mixu a abychom při koncertu co nejmíň zavazeli. V bicistovi, co si stavěl škopky jsme objevili našeho kamaráda Ctibora Hliněnskýho.
V tom se na prázdném jevišti objevila paní Hegerová s lahví Vincentky, celá zdrchaná a pamatuju si, jak si pořád opakovala, toto nemožem mým milým
Bratislavčanom urobiť….
Povolila nám záznam, ale vymínila si vidět výsledek.
STŘIH - ze zdrchaného věchýtku se objevila rozhodná žena, která věděla přesně co chce. Ještě teď si pamatuju její - kde je pán osvětlovač? - Na začátku vyjdu z této škvíry, vy mě povedete tímto reflektorem až k mikrofonu a teprve potom rozsvítíte scénu. Řekla mu to sice mile, nicméně věděla přesně, co chce.
My jsme se už potom věnovali sami sobě, stříhalo se asynchronně natvrdo i když to trochu bliklo, než se to zase chytilo a bez interkomu - občas musela k druhé kameře dolézt spojka…
Koncert jela paní Hegerová naplno, i na slzy došlo…
Moc nás potěšilo, když po koncertu nám řekla, že nám věří a nepustíme ven nic, co by ji poškodilo, ale že je už unavená s musí relaxovat.
Další den při projekci slyšíme za námi - teď by měl být střih - a on byl…zase střih - a zase byl…a tak jsme se seznámili s režisérem Bratislavské TV, co byl v rámci normalizace propuštěn a střihová práce kamaráda - Ivana Kadaňky - zvukového mistra Janáčkovy opery byla oceněna.
