07/02/2026
Jako langusta. Přesně tak si připadám, když jemně skenuji a oťukávám cepínem skálu, hledajíce hranku dostatečně pevnou na to, aby si zasloužila mou důvěru nejvyšší kategorie - že mě udrží. Spadnout na skále nechceš. Je ostrá, má tvrdé římsy, hrubou strukturu - prostě to může bolet. Ale spadnout s nabroušenými cepíny nad hlavou a ostrými mačkami ve výšce lýtek? Tak to nechceš ani omylem.
A tak hledáš. Občas i rubeš, zkrátka děláš vše pro to, aby tě cepíny bezpečně udržely do chvíle, než se vytáhneš z nohou na mačkách zase o kousek výš.
Mačky jsou kapitola sama o sobě. Což o to, do ledu se většinou hezky zakousnou, ale na holé skále? Držíš na jednom jediném drápu, často na hrance, co by se ti sotva za nehet vešla. Doslova.
Balancuješ. S klidem zenového mistra. Musíš. Vnímáš všechny čtyři končetiny zároveň a přitom samostatně. A taky těžiště. Boky. Celé tělo. Mírnými pohyby přenášíš váhu. Zkoušíš. "Drží, ale nesmíš s ním hnout." Aha. A to mám prosím zařídit jak? Víš, že v téhle pozici nemáš dostatečnou oporu dalších končetin k tomu, aby sis mohla dovolit téhle spárce důvěřovat.
Tak to zkoušíš jinde. Třeba to v tom sněhu a hlíně bude držet. Rozmáchneš se a prásk. Při břinkavém zvuku, značícím náraz hrotu do skály, ti projede po zádech husí kůže. Ehm. Tohle se tomu cepínu rozhodně líbit nemohlo. V duchu se mu omlouváš a už zase šátráš. Je tam! Projíždí tebou vlna štěstí, zapřeš se do cepínu a nohama se prokousáváš výš. A znovu.
Jsi nahoře. Nadšená i vyklidněná naprosto specifickým způsobem. Protože tyhle chvíle byly jen tvoje. A tvého těla. Naprostá důvěra v pohyb i klid. Že jsi "vylezla cestu" je vedlejší. V paměti ti utkví okamžiky a zkušenosti z cesty. Radost, když je hrot mačky perfektně založený ve spáře. Ten správný zvuk cepínu, kdy víš, že drží, jak helvétská víra. I ty chvíle, kdy cítíš, že ti podjíždí půda pod nohama. Strach ti ostře projede tělem, ale ty se musíš absolutně zklidnit a jednat. A občas spadneš. Vydechneš, zanadáváš, zkusíš to znovu. Nebo taky ne. Jedna z nejcennějších zkušeností je vědět, kdy už stačilo. A s pokorou to zkusit příště.
📸 by a .cz.
Díky moc za možnost být součástí vašeho Dry Tool Campu 🙏🤎
