TNT - Táta Na Tripu

04/06/2026

Pár dní v Káthmándú

V nemocnici trávíme ve finále dva dny. Verča dohromady dostala nějakých 8 kapaček s léky, výživou a vše bylo OK. Moc nám pomohl i Subin z 14summitsexpedition.cz, který pomáhal jak v komunikaci s lékaři a nemocnicí, ale i s pojišťovnou ... taky nám přinesl na pokoj obrovskou dobrotu z Czech Pub Nepal - legendární smažák s bramborovým salátem 🙂 Celý náš pobyt ve špitále zakončila návštěva manažera nemocnice, který se přišel zeptat, jestli bylo v nemocnici vše v pořádku a jestli jsme byli spokojeni s péčí - stalo se Vám tohle někdy u nás? 😲

Následující dva dny trávíme ještě na hotelu Káthmándú Base Camp v centru města. Verča musí dobrat antibiotika a když bude vše OK, pokusíme se nějak dostat zpět na trek, přeci nebudeme smrdět ve městě 😃 Chodíme tedy ještě po nákupech, památkách a na večeře do Czech Pubu.
Potkáváme se tu s Tomášem, který cestuje mezi Indií a Nepálem, má zajímavý životní příběh a spoustu krásných zážitků ze svých cest.

Na třetí den se Subinovi pro nás podařilo sehnat let zpět do Lukly.
Plán je tedy následující - 4:00 vstávačka, odjezd na letiště, kde si přebereme letenky a hurá zpět na trek. Jsme -5 dní o proti naší skupině. Karel s Honzou už vyšplhali na Lobuche a přidali se zpět ke zbytku party, která už bude následující den mířit do Base Campu pod Everest. Naše běžkyně Miri a Majka tam zůstanou přes noc a zbytek skupiny vyrazí pomalu do cíle...ale to předbíhám.

My půjdeme z Lukly opět do Namche Bazar a tam počkáme na partu a naše běžkyně hezky v cíli a pořádně je podpoříme ... takový je plán.

04/06/2026

Loučení (Smutný den)

Dnešní ráno nevypadá moc dobře. 😞 Mě sice přestala bolet hlava a saturace kyslíku v krvi se díky dechovým cvičením značně zlepšila, ale u Verči pořád přetrvává bolest břicha a není to lepší.
Rozhodnutí je dost těžké, ale vlastně jasné. Letíme do nemocnice!
Hlavou mi probíhají myšlenky co to vlastně všechno znamená. Končíme s trekem a opouštíme tuhle skvělou partičku lidí, se kterými jsem si neuvěřitelně sedli, Everest maraton, kvůli kterému jsem vlastně tady mizí kdesi v nenávratnu a je více než jasné, že se na start do Everest Base Campu nepodívám.
Miri domlouvá převoz vrtulníkem a my tak nějak, až se slzami v očích čekáme na jeho přílet.

Je to tady. Údolím je slyšet přílet helikoptéry, 🚁 za chvilku jí vidíme jak prolétá nad námi a dělá "kolečko" nad vesnicí. Heliport je hned vedle našeho ubytování, přistává. Všichni se loučíme, je nám fakt smutno o to víc, když z helikoptéry vystupuje Honza "Tráva" Trávníček, který se akorát připojil k treku a spolu s Karlem II budou stoupat za pár dní na Lobuche (hora v blízkosti ledopádu Khumbu s výškou 6119mnm). Před helikoptérou si podáváme ruce, krčíme na sebe rameny a střídáme si místa, Honza na trek a my do vrtule.

Je to prostě pech, ale zdraví má člověk jen jedno. Po chvíli se odlepíme od země, naposledy všem zamáváme a míříme směr letiště Lukla (2846mnm), na mezipřistání a doplnění paliva. Počasí nad Luklou není zrovna nejlepší, je zataženo, letadla nepřistávají, mohou létat jen helikoptéry. Pokračujeme směr Káthmándú, nad kterým nás čeká docela vydatný deštík ... zajímavá zkušenost v helikoptéře.

Po přistání nás převážejí k sanitce 🚑 která čeká za branou letiště. Řidič sanitky je dobrej týpek. Vypadá trochu jak z filmu Pomáda. Nagelované vlasy, načesané dozadu, kožená vestičky, brýle ala Maveric z TopGunu 😎 řidičské rukavice ... tohle bude jízda! Doktorka je moc příjemná paní a pokládá Verču na lehátko do sanitky. Vyrážíme na majákách a s houkačkou přes Káthmándú - řidič je ve svém živlu ... když tu najednou, stojíme. Do cesty nám vstoupila kráva ... no s takovou krávou na ucpané silnici neuděláš prostě nic, ani když jsi sanitka. Netrvá to dlouho a zase frčíme dál.

V nemocnici se dostáváme na příjem, kde si nás přebere doktor Milan, příjemný pán. Následují odběry krve, sono a další vyšetření. Finální diagnóza infekce, žaludku, močáku a částečná dehydratace. Verča dostává první kapačku s léky a hned po ní se cítí o dost lépe. 👍

Přesouváme se na pokoj, kde nás čeká minimálně jedna noc a pak se uvidí.

04/06/2026

Khumjung - Dole
Je před námi další den stoupání. ↗️ Jdeme do vesničky Dole, což je velmi příhodný název pro místo, které leží ve výšce nad 4000mnm.

Neušli jsme ani 200m, když nám přímo do cesty skočila kavárna. ☕️ Sice jsme byli všichni po snídani, ale takový jablečný koláč, nebo Yak Cheese Croissant 🥐... no tomu prostě neodoláš. Inu byl to velký výkon, hned po ránu, ale zvládli jsme to!

Cesta vede takovým traverze podél kopce. Chvilku stoupáme, chviličku zas klesáme dolu. Všude kolem nás jsou nádherné výhledy, jdeme ve výšce 3600 - 4000mnm, pod námi prolétají helikoptéry 🚁 které míří do základních horolezeckých táborů - jedním z nich je Everest Base Camp, kam míří i naše kroky.

Z výšky 4000m sestupujeme k řece do 3578m, kde si dáváme obídek před finálním výstupem do Dole (fakt divný ... je to vlastně takový výstup dolů) 😄 No je to makačka a mě začíná trochu pobolívat hlava, už je toho střídání výšky na mě docela dost. Po 3km dost ostrého stoupání jsem v Dole cca 4067mnm.

Ubytujeme se, chvilku si odfrknem a vyrážíme na aklimatizační trek, který vede směrem k vrcholu hory Khumbila (5600mnm). Nestoupáme, ale až na samotný vrchol, ten je dnes před námi ukrytý hluboko v mracích a odpolední počasí taky není úplně top (mraky, mlha, trochu větřík). Naším cílem, je dostal se alespoň o něco výše, než budeme přespávat a tam chvilku pobýt.
Hlava pořád bolí🤕 , po každých několika krocích jsem dost zadýchaný, Verča si stěžuje na neustálou bolest břicha.
Já, Verča a Ongchhu končíme ve výšce 4200mnm, zbytek partičky je před námi a pokračují na 4300mnm. Čekáme na ně a společně vyrážíme dolů do Dole.

U večeře, kterou do sebe i přesto že se mi nic nechce jíst, snažím nějak natlačit si měříme saturaci kyslíku. Je řada na mě. "Bolí tě hlava viď" ptá se Miri, když vidí hodnoty ... "Jo bolí a není mi moc fajn" - hodnota saturace ukazuje 66, tep 110 to je už dost blbý, Verča je na tom se saturací o dost lépe, její problém však je nepřestávající bolesti břicha.

Uvidíme, jak bude ráno ... Verča dostává prášky na bolest a já se snažím celou noc vše pořádně rozdýchat a dostal se na lepší hodnoty (což se mi v průběhu noci na konec docela daří).

Další ráno bude klíčové a rozhodne o tom, jak budeme pokračovat s dál.

31/05/2026

Namche - Khumjung

Dnes ráno nás při snídani čekalo obrovské překvapení! 🤩
Zatím co do sebe tlačíme ovesnou kaši s jabkem, tibetský chleba, jablečnou palačinku, či jiné místní snídaňové speciality, tak se rozrazí dveře a do místnosti vstoupí Miri.
“Ahoj! Jak se máte!” Postupně se přivítáme.
Miri nás bude provázet spolu s Ongchhu a Honzou Trávou, který se k nám připojí za následující dva dny.
Po snídani vyrážíme z lodže … a jak jinak než vzhůru do kopce 🏔️ Nejdřív stoupáme po schodech a pak po úzkých pěšinkách směrem k rozjezdové dráze bývalého letiště Syangboche. Když se otočíme zpět, tak pod námi vidíme Namche Bazar, jak na dlani.
Nádherný pohled!
Pokračujeme dál a zase trochu výš, až dorazíme ke stupě, která stojí nedaleko města Khumjung. Tady si dáváme chvilku oraz, přeci jen to bylo až sem pořád do kopce, ale za odměnu se nám naskytl náš první výhled na Mount Everest! 🙏

Teď už jen rovinka a malý kopeček dolů a jsme ve finále dnešního dne, městečko Khumjung (3790mnm).

V tomto městě nechal Sir Edmund Hillary vybudovat v roce 1961 školu, která původně začala jako dvě učebny. Dnes se prý stará o školní a předškolní výchovu cca 350 dětí.

My se po výborném obědě (opečené brambory se zeleninou) vydáváme na aklimatizační trek do kopce za vesnicí Khunde, na Hillaryho vyhlídku (3900mnm). Odtud vidíme hluboko pod sebou, Namche Bazar, Khumjung a Khunde, je to dech beroucí podívaná.
Pokračujeme výš, až do 4200mnm na Khunde Peak, odkud se vracíme zpět. Je to pěkný seběh a dobrý trénink na Everest maraton.
Před večeří nás čeká púdža, obřad od místních lámů, díky kterému by se nám mělo vyhnout vše zlé. 🤷‍♂️
To se ale nedá říct o Verče, kterou začalo dost bolet břicho a tak si šla lehnout, uvidíme co přinese další den … čeká nás cesta do vesničky Dole.

29/05/2026

Phakding - Namche

Dnes to bude hodně nahoru.
Stoupáme z vesničky Phakding 2600mnm do Namche Bazar - hlavního města Šerpů 3440mnm (tedy podle toho kde ve městě zrovna stojíte) 😃

Jeden z našich nosičů se jmenuje Kiran a je to pravidelný účastník Everest maratonu a ne jen to. Taky několikanásobný vítěz, loňský ročník dokončil jako druhý a letos do toho jde znovu. Jenže on je schopný táhnout na zádech přes hory dvě tašky, přičemž každá váží tak 15kg a odpolko si jít zaběhat půlmaraton do kopců. Je to úžasný a pořád usměvavý člověk, kterému bych moc přál, aby letos protrhl cílovou pásku jako první! 🍀

Vyrážíme na cestu podél řeky, přes další horské vesničky až do údolí, nad kterým se rozpíná nejvýše umístěná zavěšená lávka (2860 mnm) Tenzing Hillary Bridge o délce 135m. Je to zážitek, ale jestli nemáte rádi výšky, tak asi nic pro vás. My jsme si to moc užili. Hned za mostem nás čeká strmé stoupání do Namche - jsou to poslední 3km, ale takřka vše po strmých schodech. Majka vybíhá dopředu a my s Romanem jí za několik desítek minut docházíme. Zbytek je tu cca za půl hodinky. Kousek od nás je checkpoint vstupu do Namche … už jen pár set metrů a jsme tam, v hlavním městě Šerpů.
Je to nádhera, spousta obchůdků, kavárniček, míst k ubytování. Modlitební mlýnky roztáčí voda z potoka, uprostřed malého náměstíčka stojí stupa, prostě dokonalá scenérie horského městečka.
Jdeme se ubytovat do lodge Tibet inn a vyrážíme na aklimatizační výstup do 3777mnm k meteorologické stanici u přistávací plochy bývalého letiště Syangboche. Původně se jednalo o nejvýše provozované letiště, místo Lukly, ale dost často se tu stávalo, že po přistání spousta pasažérů trpělo výškovou nemocí, do toho ještě nějaké politické a bezpečnostní důvody, takže byl provoz letiště ukončen v roce 2001.
Po výstupu jdeme dát něco teplého do břicha a já si tu ještě narychlo stihnu koupit nové běžecké boty od La Sportiva, nějaké na kterých drží podrážka 😝.

Další den nás čeká Khumjungu 3800mnm.

28/05/2026

Frčíme do hor!

Budík ⏰ 4:15 - sakra co je tohle za dovolenou! 😝 Vstávat dřív jak do práce! Rychle dobalit pár věcí a rychle na recepci hotelu. Odtud v 5:00 odjíždíme na letiště.
Letíme z Káthmándú na letiště Lukla. Nejvýše postavené (2800mnm) a oficiálně provozované letiště…jo taky prý nejvíce nebezpečné. Statisticky se tu nehody stávají jednou za 10 let, takže bychom měli být ještě 5 let v pohodě … tuším. 🤔
Kvůli špatnému počasí během rána letiště nepřijímá standardní lety, volíme tedy vrtulník a vyrážíme za dobrodružstvím. 🚁
Máme skvělého pilota, Šerpu, který popisuje vše co je pod námi, plantáže, chrámy, hory. Nakonec z něj vypadne, že má syna a ten se učí na pilota dopravního letadla v Karlových Varech … no svět je malý a o náhody v něm není nouze.🤷‍♂️
Po 40 minutách letu před sebou vidíme runway letiště Lukla a za chvíli dosedáme na jeden z heliportů.
Vyrážíme na trek, zatím nás vede Ongchhu, Miri a Honza se připojí cestou. Mraky se rozestoupily a přišel krásný slunečný den.
Čeká nás cesta z Lukly do Phakdingu.
Po cca hodince a půl cesty docházíme k horské kavárně Himalayan Sherpa Coffee a ejhle není to jen kavárna, ale i pražírna a ne tak ledajaká - nejvýše umístěná pražírna na světě (2750mnm). To by bylo abychom si nepopovídali o kávě a nenavázali nějaký ten kontakt.

Bylo to úžasné a my pokračujeme dál.

Po dalších 2 hodinkách jsme v Phakdingu, dáváme oběd a jdeme se ubytovat. Ještě nás čeká aklimatizační trek cca do 2870mnm k místnímu chrámu, abychom spali níže, než jsme vystoupali, zkusíme se i trochu proběhnout 🏃🏼‍♂️

No dopr…běh ve 2600m 🥵 a do kopce je opravdu nepopsatelný zážitek.

Po dosažení jednoho z kopečků, kde na mě čeká Majka s úsměvem na tváři (Ultramaratonkyně, co běží 29.5.2026 Everest maraton ultra = 70km), mám pocit jako by mi někdo na hrudník dal šutr a na něj si sednul Yak 🤣🤦🏼‍♂️, ale nevzdávám to a pokračujeme dál, občas rychleji jdeme, občas běžíme, až ke klášteru a odtamtud, krásný seběh do údolí, zpět do 2600mnm, to jde už krásně a přidala se i Verča, která nás došla s partou u kláštera.

Přežil jsem to 🙏 což se ale nedá říct o mých botkách, které jsem si na maraton pořídil a chtěl jsem je ještě trochu prošlápnout.

Další den nás čeká hlavní město Šerpů - Namche Bazar!

28/05/2026

Přílet a Káthmándú

Pomalu se blížíme na přistání 🛬 z okýnka letadla jsou viditelné Himaláje 🏔️ je to nádhera, jsme tu!
Po zkušenostech z loňska a technologickém pokroku, který zavítal i sem, jsme vyplnili a zaplatili víza elektronicky už před odletem. Vstup do země tedy proběhl velice rychle a hladce.
Chvilku čekáme v kavárně před letištěm a za pár minut přijíždí Subin, známá tvář z minulého roku a majitel agentury, 14 sumits expedition. Na krk dostáváme věnce z afrikánů na přivítanou, nasedáme do dodávky a řítíme se do provozu mezi stovky skútrů, rikš a tuktuků směrem k našemu ubytování - hotel Káthmándú base camp.
Tady se nás ujímá Míša, skvělá průvodkyně z 14sumits a vyrážíme společně do historického centra Hanumandhoka, kde se nachází i palác princezny Kumari. To je skutečná malá holčička, která má v paláci veškerou péči, ale nesmí jej nikdy opustit (jen jednou za rok v rámci slavností a to na mosítkách) a její nohy se nesmějí dotknout země. Lidé věří, že je to vtělení bohyně Durgy. Na tento post se vybírá holčička ve svých 2-4 letech podle přísných kritérií, následně je absolutně izolována od své rodiny, ke které se vrací po své první menstruaci, kdy se její tělo stane nečistým a bohyně jej opustí. Kumari se zhruba každých 30-40 minut ukazuje v okně paláce, nesmí se tu fotit, ale můžete se podívat. Je to zajímavý, až mrazivý zážitek.

Večer hurá do Czech Pubu na Dál Bhat, něco k pití a pak na kutě!
Následující den nás čekají památky- jdeme na to!
Opičí chrám Svájambhú - krásné místo na kopci nad Káthmándú. Odtud prý bůh Mandžusrí rozetnul svým mečem skály, které tvořili hráz obrovského jezera. Když voda odtekla vzniklo na tomto místě město Káthmándú.

Boudhanath - místo kde se nachází druhá největší stupa na světě, spoustu krásných obchůdků, chrám a různé výtvarné dílny.

Pashupatinath - hinduistické pohřebiště. Poutní a obřadní místo s hodně zvláštní energií.

Většinu míst jsme navštívili i minulý rok, ale to se prostě neomrzí…stejně jako CzechPub, kde jsme se potkali na večeři s Honzou Trávou, Miri a Ongchhu a domluvili se, jak proběhne následující den, náš odlet do hor.

27/05/2026

Opět ten NEPÁL 🇳🇵

Země, do které se vždy budu vracet rád 🙏

Poprvé se nám to povedlo na přelomu roku 2024 a 2025 s dcerou Verčou, Milošem, Mirkou a Krýšou - skvělá parta, se kterou jsme Nepál a místní lidi poznali poprvé.
Oslavili jsme na se střeše CzechPubu příchod roku 2025 🎆 a pak se vydali do Pokhary, na P**n hill (3200 takový Himalayský Oblík) do Chitwanu a na konec prozkoumali okolí Káthmándú. Prostě zážitky nabité takřka tři týdny.
Neumím to popsat, ale moc se mi líbí, jak fungují místní lidé, jejich nátura a pohostinnost, schopnost neřešit prkotiny, jako my, shonem, majetnictvím a vším tím stresem okolo pošahaní Evropani.
Od té doby co jsme se v roce 2025 vrátili jsme vlastně řešil, jak to udělat, abychom se mohli zase vrátit na nějaký čas zpět do Nepálu 🇳🇵
Jakožto středně vyžraný otec od rodiny a majitel extrémně silně vyvinuté slabé vůle 🤷‍♂️ rozhodl jsem se účastnit Everest Maratonu 🤦🏼‍♂️
Ten se koná vždy 29.5. na počes prvního výstupu na Everest, jenž uskutečnil Edmund Hillary a Šerpa Tenzing Norgayem roku 1953.
Maraton se běží ze základního tábora Everestu 🏔️ (Everest base camp) 5364 metrů nad mořem do Namche Bazar (hlavního města Šerpů) 3400 metrů (tedy podle toho kde se ve městečku zrovna nacházíte).
Fyzika je exaktní věda, takže logika věci hovoří jasně, co je těžký, to je z kopce rychlý! Šance na vítězství jsou tedy obrovské…ale ejhle, na trase maratonu máte nastoupat přes 700 výškových metrů. Něco mi říká, že výběhy na Ranou a Milešovku budou slabší odvárek, ale aspoň jsem se snažil.
Vybaven poznatky z podcastu Makej Vole! 💪🏼sledováním tréninkové bible ✝️ nějakým tím tréninkem v naší kotlině 🏃🏼‍♂️ a spoustu rad od kamarádů, kteří už něco dokázali, odesílám přihlášku!

14.5.2026 odlétáme 🛫 z Prahy opět směr Káthmándú. Členové výpravy: Karel, Karel, Kamila, Janča, Roman, Majka, Verča a já.
Všichni se poprvé potkáváme až na letišti a okamžitě vzniká skvělá partička.

Začíná další nepálská story …

29/03/2026

Hezkou neděli přeji! 😉

Jsem moc rád, že jste v pátek dorazili na “Něhu Himálaje” 🏔️ do našeho chmelového města Žatce.
A doufám, že jste si film a vyprávění dobrodruhů, Honzy Trávy Trávníčka a Petra Jana Juračky užili, alespoň tak jako my 😃 … no a my si to užili opravdu hodně 😝

Přikládám pár fotek a doufám, že se k nám pánové ještě někdy podívají s další přednáškou … ne jen o Himálajích.

Moc díky všem kamarádům za pomoc 🙏
A také dalším partnerům, bez kterých by se to prostě nepovedlo 🤷‍♂️
Městské divadlo Žatec
nápoje Červený
BWT books
Fox Ticket

13/06/2025