29/12/2025
Chtěla bych k Vám promluvit nejen jako fotografka, kterou sledujete, ale jako někdo, kdo Vás zná už léta – kdo stál u Vašich nejdůležitějších okamžiků, kdo s Vámi sdílel radost, smích i ty malé, tiché chvíle, a kdo se stal Vaším kamarádem, nebo možná někým, kdo Vám je blízký víc, než byste čekali.
Tenhle rok mi vzal hodně, ale ještě víc mi dal. Připomněl mi, jak je život křehký a jak moc je důležité vážit si každého okamžiku s rodinou. A právě toho Vám přeji do Nového roku nejvíc – zdraví.
Vánoce miluju a těšila jsem se na ně po dlouhém pracovním maratonu. Ale nepřipravila jsem se na to, co přijde. Najednou jsem nemohla být jen fotografka, ale musela být na 100 % máma – 40tky horečky, chřipky, píchání ouška… Koncem roku byly dny, kdy jsem zároveň byla 100 % vnučka, která se stará o babičku, a 100 % maminka, kterou moje 4letá Elinka potřebovala ze všech nejvíc. Mezi starostí o babičku a mojí malou Elinku, mezi nemocničním lůžkem a hromadou hraček, jsem upravovala fotky a snažila se usmívat – a v těch malých okamžicích jsem si uvědomila, co je opravdu důležité.
Tenhle rok mi připomněl, že zdraví, láska a chvíle s těmi, které máme rádi, jsou to nejcennější, co máme. Vážte si jich. Všem Vám přeji do příštího roku hlavně zdraví, lásku a štěstí. Nic víc opravdu nepotřebujeme.
S láskou,
Vaše Z.
