Nadační fond Emily a Mikuláše Medkových

Nadační fond Emily a Mikuláše Medkových správa a propagace díla - soupis děl - reprodukční práva - posouzení pravosti - informace

Partnerské dvojice, mj. i Emila a Mikuláš Medkovi.GVU Galerie moderního umění v Hradci Králové
07/05/2026

Partnerské dvojice, mj. i Emila a Mikuláš Medkovi.
GVU Galerie moderního umění v Hradci Králové

Matka a dceraEmila Medková a Eva KosákováV galerii Templ v Mladé Boleslavi je možno do 23. 5. navštívit výstavu Matka a ...
28/04/2026

Matka a dcera
Emila Medková a Eva Kosáková

V galerii Templ v Mladé Boleslavi je možno do 23. 5. navštívit výstavu Matka a dcera. Vedle černobílých fotografií Emily Medkové zde uvidíte barevné obrazy její dcery, Evy Kosákové. Ty vycházejí z černobílých skenů její magnetické rezonance.

28/02/2026
Podle deníkových záznamů maloval Medek v době mezi 13. lednem a 15. únorem 1953 známý Portrét 53, který se nyní nachází ...
26/02/2026

Podle deníkových záznamů maloval Medek v době mezi 13. lednem a 15. únorem 1953 známý Portrét 53, který se nyní nachází ve sbírce PPF, a.s.

Spolu s téměř pěti sty dalších obrazů MM bude součástí připravovaného soupisu díla, který vyjde u příležitosti Medkových 100. narozenin v listopadu letošního roku. Kromě kvalitních velkých reprodukcí zde najdete i další zajímavé informace, třeba že:

I když je Portrét 53 všeobecně považován za portrét Anny Fárové, Medek to pravděpodobně takto nezamýšlel, ženská postava na obraze je spíše syntézou několika žen jemu blízkých, Emily, Anny Fárové a Anne-Marie Effenbergerové. Sama Anna Fárová o Portrétu 53 ve svých vzpomínkách píše: Můj portrét od Mikuláše Medka známý jako Portrét 53 vznikal od 13. ledna do 16. února 1953 na základě mnoha skic. I když je velmi stylizovaný, je vidět, že jsem to já. Medek ho přede mnou poněkud tajil, protože na něm nejsem nijak zvýhodněná. Je zlověstný, není osobní, je absolutní, tvář je velmi dramatická, s přísně hledícím okem, a stojící postava je s ostrým loktem.

A na sympoziu v roce 2002 připomněla: Jde o dobu roku padesát tři a o to domyslet celou atmosféru: smrt Stalina, konec určitého období, začátek nového, doba nesmírně krutá – ne pro nás, ale v celku. Ten portrét vyjadřuje skutečně určitou nelibost a patří k tomu roku. Medek to ve svých textech velmi přesně analyzuje, popisuje dobu, kdy udělal kresby a připravoval obraz, a zmiňuje se o pocitech nelibosti. Nešlo tam o to udělat krásný portrét nějaké bytosti, nýbrž vyjádřit agresivitu a zlobu doby, vlastně ji implantovat do postavy. Čili jsem to já i nejsem to já, a je to skutečně rok 1953.

Komu je postava na obraze podobná nejvíc můžete posoudit sami, na základě Emilina autoportrétu a portrétů Anny Fárové, Anny-Marie Effenbergerové.

Z deníkových záznamů MM:

13. I. 53
Pracuji na Portrétu 53. Minulý pátek dopol. zemřel Hynek. Mám z toho zcela zvláštní pocit. Částečně ho „chápu“.
Jean Paul Sartre je vůl.
Četli jeho projev na kongrese ve Vídni. Totéž, co říkalo již tolik před ním i u nás třeba Černý a Chalupecký. Teď jsou buď zavřeni, nebo jim čurají na hlavu. Deprese, nechuť a rozladění, občas několikaminutové záblesky jakéhosi elánu. Ale je to velmi slabé. […]

18. I. 53
[…] Nevím, jestli se někdy zbavím takového pocitu, který mě ustavičně pronásleduje. Je to pocit jako před katastrofou, asi tak, že musím každého doprosit, jako by to už za chvíli bylo marné, že už nebude. Nejsilněji cítím k pejskovi a Emile.
[…] Střídavé pocity k „Portrétu 53“. Občas záchvaty přesvědčení, že je to, co dělám, správné; někdy pocit, že není dosaženo (v tom stupni realizace, jak je) „představy“. Kresba je hotova a podmalována obloha.
Střídavé pocity.
Škoda, že jsem nezaznamenával nálady při práci od začátku. Nyní to budu dělat kvůli pověrčivosti. […]

19. I. 53
[…] K práci se posud nedostal.
Přišel Jirka Slavíček.
Pil jsem.

20. I. 53
Úplně rozbitá nálada. Nemám ani tu nejmenší schopnost něco dělat. Potřeboval bych psych., ale ostýchám se o něj říct Pie.
Vzal jsem si psychoton. Začal dělat „Portrét 53“, nálada obstojná, snad to půjde.
Pomalu se stává původní představa jasnější. […]

21. I. 53
[…] Dnes pokoušel dělat P. 53. Celkem se nevedla práce. Mírně rozladěn. Režimem atd.
Zítra ve ¾ 11. u R. P. Jedeme na Hynkův pohřeb.

[…]

23. I. 53
[…] Od rána pracuji na P. 53. Nejdřív se dařilo, pak zkazil a znovu snad napravil.
Přemýšlím, že regulátorem mé práce je nelibost. Prostě věc musím tak dlouho předělávat a opravovat, až se zbavím nelibosti. To znamená, že výběr, volbu a charakter mé práce určuje nelibost. Mě určuje nelibost (negace).

24. I. 53
Promyslit nový obraz „Portrét muže s břitvou“.
[…] Přeruším asi práci na P. 53 a budu dělat PMSB.
Znovu se pokoušel pracovat na P 53. Debakl!
Chyba se stala jistě už dřív, hned v nákresech pro tvář a pak nedostatečná jasnost představy a pak dlouho odkládaná a protahovaná pauza.

25. I. 53
[…] Večer schůzka s Liborem. Nemohu se zbavit komplexů méněcennosti před ním, i když vím, že je vůl, a dnes to dotvrdil. Přesto méněcennost. V noci úvaha o novém obraze.
MÁM POCIT, ŽE JSEM NA STOPĚ.

[…]

27. I. 53
[…] Připravuji se a myslím neustále na nový obraz. […]

5. II. 53
Začal jsem před několika dny pracovat na novém obraze v cyklu „Mouchy“. Tak dlouho byl náčrt měněn, až se dostal přesně tam, kde je „Portrét 53“; přerušil proto práci a začal pokračovat znovu na „P 53“, který shledal naprosto ne zkažený.
Vychází z abstraktního grafu (ten sám z vjemu, závislého na objektivní realitě) a vrací mu znovu předmětnost!
[…]

7. II. 53
Důležitá poznámka
Stín nechat jak je. Pracovat jen u krku a ruky. Zvýraznit oko.

11. II. 53
[…] Pracuji pořád na P 53. Již jen vlasy, a figura je hotová. Střídavě spokojen a nespokojen + více méně nelze se úplně přiblížit původní představě. Nutno se spokojit alespoň přibližností.
Dnes v noci přemýšlel o novém obraze (cyk. Mouchy: Kotlář a za ním letící klíče obletované mouchami).

12. II. 53
Trochu pracoval na P 53. Střídavé pocity. Mám dojem, že to není ještě správné.
V noci myslel na nový obraz. Je daleko blíže tomu, co chci.
Nesporně ireálný. […]
Propracovat teorii fenoménu. […]

16. II. 53
[…] Včera dodělal „Portrét 53“. Po celou dobu práce velmi málo uspokojení. Spíš „fungovala“ nelibost. Emila obraz hodnotí kladně. Jsem zvědav. […]

V lednu zblednu
27/01/2026

V lednu zblednu

Vlak Praha - Cheb: cca 3 hodiny a 200 - 400,- KčZážitek z výstavy v Galerie výtvarného umění v Chebu: k nezaplacení
24/11/2025

Vlak Praha - Cheb: cca 3 hodiny a 200 - 400,- Kč
Zážitek z výstavy v Galerie výtvarného umění v Chebu: k nezaplacení

💊 Díla předních českých umělců 60. a 70. let, ale s pohledem na jejich tvorbu očima psychiatra Stanislava Drvoty.

🖼️ To nabízí unikátní výstava v Galerii výtvarného umění v Chebu, prodchnutá jistou dávkou tajemství.

📷 Kristýna Hořovská
🔗 https://www.seznamzpravy.cz/clanek/292143

Dva inkvizitoři a Hlava projektanta věží ve Vídni za více než milion EURMinulý týden byly ve vídeňském Dorotheu vydražen...
24/11/2025

Dva inkvizitoři a Hlava projektanta věží ve Vídni za více než milion EUR

Minulý týden byly ve vídeňském Dorotheu vydraženy další dva obrazy MM ze sbírky německého sběratele a historika umění Christopha Wilhelmiho (1935–2025), který se o Medkovu práci intenzivně zajímal a snažil se ji prosadit i v západním Německu. Postupně od Medka koupil jedenáct obrazů, téměř všechny měl ve svém majetku až do své smrti na jaře 2025.

Obrazy MM byly častým tématem Wilhelmiho studíí o symbolech v moderním umění, jedna je věnována přímo obrazu Dva inkvizitoři II https://www.renaissance-port.de/moderne/166-mikul%C3%A1%C5%A1-medek-inkvisitori.html, který byl vydražen za 812.500 eur https://www.dorotheum.com/en/l/9849737/. Menší Hlava projektanta věží pak za 325 tis. eur https://www.dorotheum.com/en/l/9849761/.

Dva inkvizitoři jsou ve skutečnosti teoretici umění František Šmejkal a Věra Linhartová, které Medek vnímal jako své kritiky.

Medkova ORCHIDEJ z rodiny TGM v aukciNa aukci Galerie KODL se bude dražit ojedinělý obraz MM Orchidej z roku 1946, který...
12/11/2025

Medkova ORCHIDEJ z rodiny TGM v aukci

Na aukci Galerie KODL se bude dražit ojedinělý obraz MM Orchidej z roku 1946, který pochází z výjimečné sbírky.

Z tohoto období se v prodeji objevuje jen velmi málo Medkových děl, toto navíc pochází přímo z rodiny Tomáše Garrigue Masaryka, což dokládají přípisy na zadní straně.

Medek tento raný olej daroval 21. února 1946 dr. Alici Masarykové, své pratetě a dceři TGM. V rodině Masaryků zůstal po celou dobu, do prodeje jde přímo ze sbírky Charloty Kotíkové, historičky umění a pravnučky TGM, a to za velmi příznivou vyvolávací cenu 2 mil. Kč. Obrazy ze stejného období se v minulosti vydražily za několikanásobně vyšší ceny (2 x 2 = 5 za 7 mil., Svět cibule II dokonce za 17 mil. Kč).

Obraz sice malý, ale výjimečný v mnoha směrech, bude samozřejmě součástí soupisu díla MM, který vyjde v listopadu 2026. Kdo se zde objeví jako nový majitel?

Aukce se uskuteční 30. listopadu od 12 hodin v paláci Žofín nebo on-line na https://www.artslimit.com/cs/item/6305-orchidej-mikulas-medek
Podrobnosti: https://www.galeriekodl.cz/cs/polozka/6127/

Stanislav Drvota – Osobnost a tvorba. České umění 60. až 80. let z pohledu psychiatrie. Galerii výtvarného umění v Chebu...
06/11/2025

Stanislav Drvota – Osobnost a tvorba. České umění 60. až 80. let z pohledu psychiatrie. Galerii výtvarného umění v Chebu, do 4. 1. 2026

Na základě knihy Osobnost a tvorba psychiatra Stanislava Drvoty (Avicenum 1973) sestavili kurátoři Karel Srp a Milan Dospěl.

Na výstavě najdete dva obrazy MM:

Náhlá příhoda na hranici 16.200 růžových cm2 z roku 1962-63 se objevila i na původní obálce knihy, kterou navrhl Zdeněk Ziegler. Nebyla to náhoda, plátno tehdy vlastnil historik umění Jan Kříž, který s Drvotou na knize spolupracoval.

Žíznivý anděl II se původně nacházel ve sbírce německého sběratele Egberta Höflicha. K tomu, proč je tento anděl žíznivý a jak je to provázané s Medkovým životem, se vrátíme někdy příště.

Kromě obrazů MM v Chebu najdete a z psychiatrického pohledu nahlédnete i díla dalších významných autorů jako je Karel Nepraš (extravert demonstrativní, celkově neurotický), Hugo Demartini (extravert běžný s různým stupněm a druhem neurotičnosti), František Ronovský (přechodový typ mezi extraverzí a introverzí s vnější neurotičností), Vladimír Boudník (schizoid, celkově neurotický), Josef Vyleťal (schizoid bez známek neurotičnosti), Aleš Veselý (introvert s celkovou neurotičností). Jako jediná žena je zde zastoupena Eva Švankmajerová (extravertka demonstrativní, celkově neurotická).

SN5 – Mikuláš Medek
Skupina IV. - Schizoidi, celkově neurotičtí

U této skupiny jsou tangovány nejniternější vrstvy osobnosti. Šlo o schizoidní typy bez jakýchkoliv sociálních potřeb a vazeb, Příznačná je pro ně konfrontace nitra a racionality, vyznačující se vnášením řádu do spontaneity. U některých autorů se projevují syntetické snahy, propojující niternou somaticko-emocionální tenzi a představu vyšších hodnot. Drvota charakterizoval jejich tvorbu jako proud, v jehož průběhu se dílo uskutečňuje, aniž by použil k jejímu označení některý z rozšířených stylových pojmů.

Každoročně se na Den válečných veteránu schází zástupci Prahy 7 u pamětní desky generála Rudolfa Medka v ulici Nad Štolo...
05/11/2025

Každoročně se na Den válečných veteránu schází zástupci Prahy 7 u pamětní desky generála Rudolfa Medka v ulici Nad Štolou.

Rudolf Medek se svou ženou Evou Medkovou Slavíčkovou a svými dětmi (Evou, které zemřela v necelých dvou letech, Ivanem a Mikulášem) zde bydleli zhruba od roku 1923 do roku 1929, kdy se přestěhovali do služebního bytu v Památníku na Vítkově, jehož se Rudolf Medek stal ředitelem.

Ivan Medek na toto období a vzpomíná v knize Děkuji, mám se výborně (zkráceno):
Na Letné jsem se narodil. V té době jsme bydleli na Letné, na rohu ulice Dobrovského a Nad Rudolfovou štolou (dnes Nad Štolou). Maminka, v dětství velice fixovaná na svého otce Antonína Slavíčka, netušila, že se mému tátovi podaří najít byt v Dobrovského ulici, v níž se můj dědeček Antonín Slavíček mnoho let předtím zastřelil.
Znali jsme dobře Letenský park a Stromovku a také nejbližší okolí. Bydleli jsme v bytě ve třetím nebo ve čtvrtém patře s pohledem na Hradčany, byl to úplně nový, moderní dm, který právě postavila bohatá a vlivná pražská rodina cukrovarníků, Heidlerovi.
Velice dobře si vzpomínám, že vchod do našeho domu vedl nahoru, směrem k Letenské pláni. Tehdy tam samozřejmě nebylo nic, žádné ministerstvo vnitra, jen staré dřevěné hřiště Slavie, a to poznamenalo má celá klukovská léta. (Slávista jsem dodneška.) Malými okénky ve dveřích pronikalo sluneční světlo a v tom světle se třepotal prach, zlatý prach; Mikuláš se ho snažil chytit ručičkama. Zdálo se mu, že je možné vzít to do ruky a něco z toho udělat. (Takhle si to vysvětluji dnes, u něho to samozřejmě bylo čistě dětské, instinktivní. Ale když jsem se později, po jeho smrti, díval na jeho obrazy, říkal jsem si, že se mu to možná povedlo. Napadlo mě, že ty obrazy byly už někde v podvědomí toho malého kluka.)
V roce 1929 - mně byly čtyři, Mikulášovi tři – jsme se z Letné odstěhovali na úpatí Vítkova do vojenského muzea, kterému se říkalo Památník národního osvobození nebo Památník osvobození – ten název se časem měnil. Otec byl ředitelem Památníku a dostal tam služební byt. Tam jsme bydleli do roku 1939.

(celé vyprávění Ivana Medka o dětství na Letné, vzpomínky na rodiče, bratra Mikuláše, svou rodinu i život v exilu a následné působení na Hradě najdete na stránkách ČRo Vltava: https://www.mujrozhlas.cz/osudy/osudy-ivana-medka-924168)

Setkání u pamětní desky Rudolfa Medka v ulici Nad Štolou 8 se koná na Den veteránů 11. listopadu v 10 hodin (https://www.facebook.com/events/1336406347893015)

Na fotografii Rudolf Medek s Ivanem (s generálskou čepicí) a Mikulášem

Adresa

Praha

Internetová stránka

Upozornění

Buďte informováni jako první, zašleme vám e-mail, když Nadační fond Emily a Mikuláše Medkových zveřejní novinky a akce. Vaše emailová adresa nebude použita pro žádný jiný účel a kdykoliv se můžete odhlásit.

Sdílet

Kategorie