19/03/2025
DÁREK Z NEBE
Tahle fotka mne dojala a přiměla k zamyšlení. Tentokrát jsem zachytila někoho jiného než člověka. I když lidé jsou v mém hledáčku většinou.
Zrovna nedávno jsem přemýšlela o tom, kolik úsilí a snahy musí člověk vynaložit, aby si svět /myšleno potenciální zákazník/ všimnul, že fotograf existuje. Musí své fotky stále vystavovat na fb, ideálně každý den dát nějakou fotku do stories, bez instagramu se nedá vlastně fotograficky žít, musí stále vymýšlet strategie jak se zviditelnit, trávit hodiny na workshopech a kurzech, aby byl stále lepší a také věděl co zrovna teď frčí. Pokud možno také vystavovat a být viděn na fotoakcích. No a pak mít samozřejmě senzační fotky, které všichni chtějí. :-)
Je toho dost a často se mi stává, že u mne pokulhávají některé z výše uvedených aktivit. Něco se mi vyloženě dělat nechce a něco prostě nestíhám. Ať už z důvodu vytížení nebo přetížení, nebo třeba i lenosti. Myslím, že spolu tahle trojce úzce souvisí.
A pak si tak stojíte doma v kuchyni a z nebe vám spadne přímo před oči tento tyrkysový zázrak. Nevěřícně na něj zíráte a v hlavě vám běží zda stihnete doběhnout do kanceláře pro foťák. Zda na vás tenhle dárek počká. Opatrně se odtahuju od okna, abych ho nevyplašila je ode mne necelé dva metry. Peláším do kanceláře, abych zjistila, že mám zrovna nasazený nevhodný objektiv.
Vyřknu nějaké ostré slovo a snažím se rychle a bezpečně nasadit správný objektiv. Neupustit ho a hladce zacvaknout závit do foťáku. Peláším ke kuchyňskému oknu a jakmile jsem v úrovni okna, pomalinku vystrčím hlavu skrz okenní rám. Ledňáček tam sedí, čechrá si peří a skoro ho slyším jak mi mentálně říká: "Už jsi tady? Tak jdeme na to, foť a užívej si to."
V pohodlné pozici opřená o kuchyňskou linku v teple a bezpečí svého domova cvakám jednu fotku za druhou a čekám až ten přírodní drahokam správně otočí hlavu do světla.....stalo se.
Ještě dlouho sedí na dřevě a dívá se střídavě do kuchyně a do vody. A já už nefotím. Přemýšlím nad tím, že občas přijde chvíle, kdy v životě člověk nemusí udělat nic, nebo jen velmi málo a získá velmi hodně. Uvědomit si, že je tu i možnost upustit od úporného snažení a překonávání limitů. A jen tak být. V tichu, klidu a všímavosti.
A diamanty přiletí samy.
Přeji hodně klidu vám všem.
Foto: Renáta Veselská, Ledňáček říční,
foceno přes kuchyňské okno :-)
