05/08/2026
Když jsem v prosinci zakládala ateliér, byla jsem plná nadšení.
Podle reakcí, které jsem dostávala, jsem si říkala, že bude pořád plno a já nebudu vědět, kam dřív skočit.
No... realita je trochu jiná 😂
Pořád totiž primárně fotím koně. A ty do ateliéru prostě nenarvu. Teda... zatím. Kdo ví, třeba jednou budu mít halu místo ateliéru. 😂 I když... jednoho poníka už jsem tam měla. A to jsem se samozřejmě musela hned pochlubit! Takže se vlastně učím znovu začínat. Učím se, že ateliér není něco, co se naplní samo. Že o něm lidé musí vědět. A že jim musím ukázat, co všechno se v něm dá vytvořit.
A čím dál víc zjišťuji, že si focení pejsků neskutečně užívám. A klidně bych dala prostor i kočkám – ty skoro nikdo nefotí. Já bych do toho šla všema deseti. Kočky, koně, krávy... to je prostě moje. V ateliéru mám světlo pod kontrolou, nikdo mi neutíká za horizont a můžu si vyhrát s každým detailem. Jasně, pořád se učím. Ale upřímně? To se učím celý život a asi nikdy nepřestanu.
Koukněte třeba na tyhle australské kluky.
Jo a mimochodem, fakt jsem si zamilovala hnědé pozadí. Ne že by černé nebylo krásné, ale hnědá je taková elegantní, teplá a sluší snad úplně každému. Za mě trochu nedoceněná barva. Takže pokud přemýšlíte, že byste si nechali vyfotit svého čtyřnohého parťáka, budu moc ráda, když dáte šanci právě mému ateliéru - však aťas není jen pro lidi.
🐕 Na foto: australský ovčák v merle zbarvení
📸 Sony A7III + Sony 1.8 50 mm
📷 ISO 100 | F8 | 1/160
🖥 Camera Raw + Adobe Photoshop
  
